Racine.

Jaroslav Vrchlický

Racine.
„Král slunce, stát jsem já!“ své velebnosti zrcadlo větší nemoh’ přáti, věru, své slunce vlil tvých veršů na nádheru, co tys přál reflex mu své velikosti. Co škvárů, cetek, marné ješitnosti, co dutých frasí armádě i kleru a dvoru celému se tvému peru do cesty kladlo cestou k nesmrtnostínesmrtnosti. A čím byl král, tím byl jsi v svojí říši jda v slunci milostimilosti, až lidu vzlykem jat ukázal’s, co slzí, krve stojí Tenten lesk s tou slávou a co na dně v číši se tají žluče – v nemilost pad’s mžikem, v čas pravý Smrt že zlíbala skráň tvoji. 155

Kniha Prchavé iluze a věčné pravdy (1904)
Autor Jaroslav Vrchlický