Racine.

Jaroslav Vrchlický

„Král slunce, stát jsem já!“ své velebnosti zrcadlo větší nemoh’ přáti, věru, své slunce vlil tvých veršů na nádheru, co tys přál reflex mu své velikosti. Co škvárů, cetek, marné ješitnosti, co dutých frasí armádě i kleru a dvoru celému se tvému peru do cesty kladlo cestou k nesmrtnosti. A čím byl král, tím byl jsi v svojí říši jda v slunci milosti, až lidu vzlykem jat ukázal’s, co slzí, krve stojí ten lesk s tou slávou a co na dně v číši se tají žluče – v nemilost pad’s mžikem, v čas pravý Smrt že zlíbala skráň tvoji.

Patří do shluku

zikmund, zúpět, zikmundův, králův, zlítit, pluviál, legát, viz, kostnický, král

187. báseň z celkových 194

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SUPREMA LEX, REGIS VOLUNTAS. (Adolf Heyduk)
  2. XL. TAJEMNÁ DRUŽBA. (Adolf Heyduk)
  3. KRÁL JIŘÍ PODĚBRAD A LEGÁT FANTIN. (Vítězslav Hálek)
  4. ROBESPIERRE. (Adolf Heyduk)
  5. POKUTA. (Adolf Heyduk)
  6. KRÁL ZIKMUND. (Otakar Červinka)
  7. Belšazar. (Adolf Heyduk)
  8. XXXIX. PO DOBYTÍ SIONU. (Adolf Heyduk)
  9. XXXI. SLAVNOST RŮŽOVÁ. (Adolf Heyduk)
  10. XXIX. U NĚMECKÉHO BRODU. (Adolf Heyduk)