POKUTA.

Adolf Heyduk

Král za ženu vzal kněžnu říše skvost(J5m) i byla paní všechněm pro radost(J5m) lid chválil ji Jak vznešená to žena(J5f) toť světice všem v příklad učiněna(J5f) A kvetla v údiv nejkrásnější z žen(J5m) klín mateřský však byl jí uzavřen(J5m) i želela a strádala vždy více(J5f) a nad lilii ubledlo jí líce(J5f) Král rmoutil se měl duši plnou chmur(J5m) s ním rmoutil se a truchlil všechen dvůr(J5m) leč nejvíc rmoutila se krásná paní(J5f) a na modlitbách bděla bez ustání(J5f) Král zbožně do Říma pout vykonal(J5m) by papež milostně mu radu dal(J5m) ten děl Trp zkroušeně tvá choť buď ticha(J5f) já na úkoj vám zbožného dám mnicha(J5f) Ten modliti se bude každý den(J5m) a budeš s chotí stejně spokojen(J5m) on vybaví vás mstivých ďábla spárů(J5f) zda v kmetském věku nežehnal Bůh Sáru(J5f) I modlil se mnich v síních paniných(J5m) a zpíval s ní a z posvátných čet knih(J5m) a učil ji jak vésti život svatý(J5f) a denně vcházel k paní do komnaty(J5f) I rozkvétala bledá paní zas(J5m) leč rodinný přec krále míjel kvas(J5m) nechť vodou svěcenou mnich lože kropil(J5f) a stále v moři vzdechů král se topil(J5f) Tak prchlo patnáct jar a patnáct let(J5m) až nebes pozdrav do paláce slét(J5m) jímž krásná paní králi syna dala(J5f) a král i lid i země zajásala(J5f) Ten tam byl stesk a žal vše samý zpěv(J5m) a zkvetla paní nad květy všech děv(J5m) vzdech na rtech v milé úsměvy se měnil(J5f) a záře proud se z očí vytemenil(J5f) Hrad ondy němý v čilý ruch se zmoh(J5m) vždyť jaře zkvet a rostl králův hoch(J5m) leč neměl mnich ni otec síly dosti(J5f) jej vážně kárat příkré za bujnosti(J5f) Po chlapčí chabé hlavě všecku věc(J5m) vždy konat velel sličný zhýralec(J5m) buď po dobrém buď po zlém chtěl svou vůli(J5f) král s hůry kazil ho a národ z důli(J5f) Když dospěl v hýčkání jar třikrát pět(J5m) byl po zákonu k vládě plnolet(J5m) a bez dozoru nad vše povýšený(J5f) jen číše dbal a komoně a ženy(J5f) Však na poddané stále víc a víc(J5m) byl bičem nebem daný králevic(J5m) až chudáci i zemani i páni(J5f) se dali vymodlence v proklínání(J5f) Když mnich mu domlouval byl chlapcem zbit(J5m) lid týrání však stálého už syt(J5m) strh v jízdě opilého prince s koně(J5f) a zabil ho a nechal na průhoně(J5f) Vše v hradě úpělo král vlasy rval(J5m) mnich vychovatel nazpět v Řím se dal(J5m) a paní králku z hradních síni šera(J5f) všech lítost větší hnala do kláštera(J5f) Mnich brzy dokonal král za ním hned(J5m) od soudu Páně anděl v trest je ved(J5m) král volně šel jak prostí lidé z ticha(J5f) leč na řetěze vlekl ďábel mnicha(J5f) Cos učinil děl králi mnich ó mluv(J5m) za laskavé své vlády zašlých dnův(J5m) Lid žehnal ti jest bez kletby tvá kštice(J5f) Mně trpět za činy jest králevice(J5f) Že netrestal jsem jeho častý pych(J5m) Ó běda běda zajíkal se mnich(J5m) mě pomsty anděl v jícen pekla hodil(J5f) že za tebe jsem toho lotra zplodil(J5f) Král křik a zaúpěl To hrozný trest(J5m) leč můj když vše teď vím přec krutší jest(J5m) vždyť také ji vím peklem pohlcenu(J5f) mně trpět víc já miloval tu ženu(J5f)

Patří do shluku

zikmund, zúpět, zikmundův, králův, zlítit, pluviál, legát, viz, kostnický, král

57. báseň z celkových 194

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XXXI. SLAVNOST RŮŽOVÁ. (Adolf Heyduk)
  2. XL. TAJEMNÁ DRUŽBA. (Adolf Heyduk)
  3. JAROSLAV Z BOSKOVIC. (Adolf Heyduk)
  4. Černý host. (Adolf Heyduk)
  5. XLV. VE ZNOJMĚ. (Adolf Heyduk)
  6. Racine. (Jaroslav Vrchlický)
  7. XXXVII. NA VYŠEHRADĚ. (Adolf Heyduk)
  8. XXXIX. PO DOBYTÍ SIONU. (Adolf Heyduk)
  9. V. Zřel krále před tím křížem, na kolena (Jaroslav Vrchlický)
  10. SUPREMA LEX, REGIS VOLUNTAS. (Adolf Heyduk)