XXXVII. NA VYŠEHRADĚ.

Adolf Heyduk

Na skály vyšehradské bok(J4m) sen no krále nes(J3m) však je čela sva skvost(J4m) již v rozvaliny kles(J3m) Zde rekem ondy velebným(J4m) hrad na svém stolci stál(J3m) král o duši ho oloupil(J4m) a trůn mu rozkotal(J3m) Vše pusto spousta zřícenin(J4m) Zda til Zikmund žel(J3m) když vlas svárem zjitřenou(J4m) jak sup se rozhlížel(J3m) Ba netil vždyť hněvu pln(J4m) do vzdor Prahy vjel(J3m) kde tváří bláh se usmíval(J4m) leč rukou zajel(J3m) Co slíbil všecko bylo klam(J4m) co mluvil všecko lest(J3m) a zlost nohou v skálu dup(J4m) a vztekle svíral pěst(J3m) Ta ze kol jak krás jest(J4m) jak váb v šíř i dál(J3m) brat Václav kdyby tady stál(J4m) snad by se rozplakal(J3m) On miloval ji sla troup(J4m) zkrotím však tu zem(J3m) že padnout mu jako saň(J4m) střel deštným chvatem(J3m) do srdce vrhnu mor(J4m) v hruď uvrhnu svár(J3m) a kyp rozerve prs(J4m) mých říšských or spár(J3m) V zrak uvrhnu zhoub žár(J4m) v úst kalich smoud a dým(J3m) a slz čarovnou dojemnost(J4m) v proud ža rozpeřím(J3m) rozmetám skvost perel všech(J4m) jež bystřin šum běh(J3m) těm skalám Vesnou zdobeným(J4m) v dar sví na ňadrech(J3m) kštici sosen ztemlých(J4m) v posměch utít dám(J3m) a ob paže na čekan(J4m) i s křídly připoutám(J3m) Ku spáse trů evropských(J4m) ten Husův vytnu vřed(J3m) jenž pod žovým vojem(J4m) na vilnou hrud sed(J3m) Týn Rokycanův pyš chrám(J4m) v troud obtím a dým(J3m) a z radnic stá nalám(J4m) svým koňům uherským(J3m) Meč kaž vzdorných Husitův(J4m) dám v pev pouta skout(J3m) a krás ženy v náručích(J4m) svých Plavcův uvadnout(J3m) Všem v srdci Husa zardousím(J4m) v jich ústech zničím řeč(J3m) spor kaž stej zakončím(J4m) Seč mi kate seč(J3m) A ta říšský meč svůj král(J4m) meč ru z lidstva ran(J3m) a křížem v kříž jím pohrozil(J4m) do všechněch ze stran(J3m) Leč sotva mečem zaval(J4m) podiv to zjev(J3m) na hrotu jeho pojednou(J4m) se kmitla žha krev(J3m) A roste krůpěj víc a víc(J4m) a roste zas a zas(J3m) a nelze králi nikterak(J4m) by s ocele ji střás(J3m) A roste v jiskru nachovou(J4m) a roste v ru květ(J3m) a roste v kouli krvavou(J4m) a roste v ru svět(J3m) Strach chvá krále ne sil(J4m) však čepel tří dál(J3m) chví se noha klo vaz(J4m) plece chý král(J3m) V té hroz krvi se všech stran(J4m) zří Zikmund českou zem(J3m) s vším steskem s žalem veškerým(J4m) i slzným příbojem(J3m) S vší stras s každým křikem(J4m) a kletbou ňader všech(J3m) s vším vzdorem v lebkách žulových(J4m) s vší silou v ramenech(J3m) I zí Zikmund děs zjev(J4m) a zjevu děsnou věc(J3m) však meče paži na úlev(J4m) v proud nemůž pustit přec(J3m) v pochvu dát ho nelze též(J4m) i v meči skryt je vzdor(J3m) či v ruce mu jej ukoval(J4m) Bůh sám či duchů sbor(J3m) Dost Zikmund ne ly již(J4m) a padnul mdlo v plen(J3m) a říšský meč sám z ruky pad(J4m) tou kr užen(J3m) O stěny vyšehradských skal(J4m) v mžik roztříštil se v prach(J3m) a ve Vlta kapky nach(J4m) se rozlil po vlnách(J3m) Jim pronil se vody proud(J4m) u val krve tok(J3m) a vlny tuřím čelem v děs(J4m) ve skal bi bok(J3m) A buší v žebra příkrých stěn(J4m) a di jejich hon(J3m) se znova střemhlav vr v proud(J4m) přes skály přík sklon(J3m) Vždy strašnějším a hroznějším(J4m) je řeky tem ryk(J3m) a do skal vráží kaž z vln(J4m) jak rozvztekle býk(J3m) A roste jejich hněv a řev(J4m) a roste jejich kvil(J3m) jak kdyby vichor šílenec(J4m) je k tanci uchopil(J3m) A zas jak by je rozcen(J4m) sám vodník v poskok šleh(J3m) chvat po je o překot(J4m) na rozerva břeh(J3m) A vzpíra se napořád(J4m) na tlapách nivých(J3m) jak ru lvice v tla strach(J4m) když vzdor je k pomstě zdvih(J3m) I rostou rostou stále víc(J4m) skoč jejich chvat(J3m) plášť králův změnil pojednou(J4m) na ru katův šat(J3m) Jak nazpět Nelze nelze již(J4m) v past ulapen je král(J3m) jak blud balvan ulekán(J4m) uprostřed krve stál(J3m) Z vod prchnout nelze nikterak(J4m) jeť strachem přimrazen(J3m) jen kletby slyší v spous vln(J4m) a zbitých li sten(J3m) A povždy še jde a výš(J4m) vln rozce rej(J3m) a nou plije kaž z nich(J4m) v Zikmundův obličej(J3m) A hněvi jich mumlá vzdor(J4m) Co slabochův nám vztek(J3m) Plášť katův z pluviálu jest(J4m) a z krále pacholek(J3m) Chtěls v ru moře změnit vlast(J4m) nuž mořem jest hleď sem(J3m) leč v jeho loktech jat a spiat(J4m) ty znikneš ostrovem(J3m) Snem moře syp ostrov jest(J4m) an ztrá se jak vstal(J3m) tys ta pouze rudým snem(J4m) se vznes a zapadal(J3m) A vlny stále krále rvou(J4m) Hej žháři ruče sem(J3m) My za dne v hloubce těchto vod(J4m) světu ukryjem(J3m) Však v noci bludným strašidlem(J4m) nad mi lebku nes(J3m) a slyš jak vo čes krev(J4m) o pomstu do nebes(J3m) Nuž pojď v jeden moc svah(J4m) v proud raz vln ho smet(J3m) a zase v spánku sivém(J4m) vzdech se rtem si ret(J3m) Nač těž loži baldachýn(J4m) Pryč pryč s ním se stran všech(J3m) sen krva se vylíhnul(J4m) v těch rudých hybech(J3m) A sluha clony rozestřel(J4m) a řás svil a skryl(J3m) Král spal leč zubr sně zas(J4m) klem hrůzy hrud mu ryl(J3m)

Patří do shluku

zikmund, zúpět, zikmundův, králův, zlítit, pluviál, legát, viz, kostnický, král

16. báseň z celkových 194

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. KRÁL ZIKMUND. (Otakar Červinka)
  2. XXXIX. PO DOBYTÍ SIONU. (Adolf Heyduk)
  3. Znamení. (Adolf Heyduk)
  4. XLIV. JIŘÍ. (Adolf Heyduk)
  5. XL. TAJEMNÁ DRUŽBA. (Adolf Heyduk)
  6. KRÁL JIŘÍ PODĚBRAD A LEGÁT FANTIN. (Vítězslav Hálek)
  7. JAROSLAV Z BOSKOVIC. (Adolf Heyduk)
  8. VIII. V NOVÉ CELE. (Adolf Heyduk)
  9. Rudé stíny. (Adolf Heyduk)
  10. XLVI. KONFITEOR. (Adolf Heyduk)