XXXI. SLAVNOST RŮŽOVÁ.

Adolf Heyduk

Král spěchá k Ulmu král má kvap(J4m) ó kéž by tam již byl(J3m) by potěšil se veselím(J4m) jež konsul připravil(J3m) I dojel tam a v rozkoších(J4m) chlap zatonul i pán(J3m) jeť Zikmund zde tož přišla též(J4m) směs různých kurtisán(J3m) Však za to v města pokladnách(J4m) zlý groše vedou rej(J3m) že ani paním u hradeb(J4m) dosť není na olej(J3m) Král u nich hostem je co den(J4m) a štědrým vždy je král(J3m) když na útraty měšťanů(J4m) svůj slaví bakchanál(J3m) Byl zpěvem hudbou uvítán(J4m) od pestrých domu víl(J3m) a na purpurný prestolec(J4m) se pyšen uhostil(J3m) Kam hledí růžový je květ(J4m) jeť růží krásný čas(J3m) vše zavěnčeno ňadra žen(J4m) i králův šedý vlas(J3m) Jsou zavěnčeny džbán a číš(J4m) a vonně k pití zvou(J3m) bylť konsul králi přichystal(J4m) zde Slavnost růžovou(J3m) Kol samý růžový je keř(J4m) dům proměněn je v sad(J3m) v něm plno loubí přitmělých(J4m) a plno květných vnad(J3m) Na trůně z růží sedí král(J4m) jich květem ovit jest(J3m) a místo žezla růžovou(J4m) má v ruce ratolest(J3m) Blah Zikmund usmíval se kol(J4m) pak květné žezlo vznes(J3m) i zazněl hudby zvuk a zpěv(J4m) a tance vír a ples(J3m) To není dvorných paní řád(J4m) to víl a slibek roj(J3m) co ve dne skryto závojem(J4m) šlo nocí na rozvoj(J3m) Chtíč jako skřehlý v sluji had(J4m) když do hor dechne jih(J3m) se vzbudil v žíly šlehla krev(J4m) a cud a rozum ztich(J3m) Hle řady ženin vášnivých(J4m) toť bakchantek je sbor(J3m) ten hovor tanec žert a smích(J4m) že hod je Ne to mor(J3m) Hle s trůnu volá zpitý král(J4m) Ať vzkypí hruď i číš(J3m) kdos člověk v anděla se měň(J4m) a svrhni šatů tíž(J3m) Tvým družino jsem prorokem(J4m) pout ohledů se vzdej(J3m) a v srdci zákonem ti vzplaň(J4m) Žij miluj užívej(J3m) V mé říši nebuď trestu již(J4m) za lásky sladký ruch(J3m) jímž Sodomitův hlučný dav(J4m) kdys hněvný potřel Bůh(J3m) Dnes já jsem vaším Jehovou(J4m) a vše vám dávám vděk(J3m) čím zkvetla těla vám i duch(J4m) buď srdci v požitek(J3m) Co proti krvi vše je klam(J4m) a bují li v ní chtíč(J3m) je hříšníkem tím největším(J4m) kdo koná jemu v příč(J3m) Ba hříšníkem je ohavným(J4m) ten hloupý kněží rab(J3m) jenž nadsmyslný ráje slib(J4m) má smyslů nad půvab(J3m) Ten kacíř je kdo utlumit(J4m) chce chtíčů bujný pud(J3m) toť ze všech bludů pozemských(J4m) je nejhroznější blud(J3m) Blb mramorové sochy měj(J4m) a vědou tělo moř(J3m) žen živá krása nad vše jest(J4m) to bůh tvůj té se koř(J3m) Když svěžest mladou klene hruď(J4m) a rozkoš chvěje rtem(J3m) a oko sálá plamenem(J4m) to blaha vrcholem(J3m) Nuž kolujte pryč těžký šat(J4m) všem zjevte vnad svých květ(J3m) či skrývají se růže as(J4m) když slunce líbá svět(J3m) A dolů s trůnu stoupá král(J4m) v směs pestrých těla vnad(J3m) a objímá jsa objímán(J4m) a líbán odevšad(J3m) A veseleno přes půlnoc(J4m) ten tam je stud a mrav(J3m) šat bakchantek je odhozen(J4m) i králův zlatohlav(J3m) A vilnost vlnou vířivou(J4m) se valí dál a dál(J3m) jsouť Adamitky kolem kol(J4m) jich prorokem je král(J3m) A trval smích a koloběh(J4m) leč v ráz se chomol skryl(J3m) vždyť vichor v okna rozkacen(J4m) v děs pěstí zabušil(J3m) Vše ztrne síně uprostřed(J4m) zved šedivý se mrak(J3m) a z mraku roste v zbroji muž(J4m) týl schýlen slep je zrak(J3m) Přes platví krzna řásnatost(J4m) kol beder černý pás(J3m) knír s bradou v jedno svity jsou(J4m) a šíji zakryl vlas(J3m) Toť Žižka boží bojovník(J4m) z úst jeho bouří hněv(J3m) Zde víří tedy doposud(J4m) ta adamitská krev(J3m) Sem od Valu král ukrutník(J4m) hnis mikulášský vlek(J3m) zde hrdou Villou regiou(J4m) mu skytnut útulek(J3m) Ztad do Čech zpět chce nésti snad(J4m) co já chtěl vyplenit(J3m) Aj lotře má liž v kořenech(J4m) tím morem brat mi hnít(J3m) To nestane se při sám Bůh(J4m) Zde padnul jsi mi v plen(J3m) je marný vzdor tvůj marný vztek(J4m) ty vetchá loutko žen(J3m) Že slepci nelze uvidět(J4m) snad podvodníku mníš(J3m) slep vášní zde sluj chtíčů tvých(J4m) a hnusnou hanby skrýš(J3m) Vše zřel jsem duše paprskem(J4m) v něm ukryt hněv je všech(J3m) kdo cepem kosou palcátem(J4m) ti zavrou brány Čech(J3m) Ten hřebem bude paprsek(J4m) jímž někdy v dál a šíř(J3m) svět přibije tu lotrovskou(J4m) tvou slávu na pranýř(J3m) A bude ohněm paprsek(J4m) jímž v pravdy blízký den(J3m) znak hanby čela doprostřed(J4m) ti bude vypálen(J3m) Nuž toč se bůžku vilných bab(J4m) a vilných žen a vdov(J3m) jež na lehčí jsi zápas ved(J4m) než Němce na Vítkov(J3m) Tys hříchů starým vřetenem(J4m) a z těch jsi nevybřed(J3m) čert z podlosti tvé návitův(J4m) už na tě provaz spřed(J3m) Nuž toč se Strne Zikmund král(J4m) leč Žižka Tuž se tuž(J3m) a ostrohrotým čekanem(J4m) jej v plece tepe juž(J3m) Král svíjí se a skáče zas(J4m) hle plachý očí mih(J3m) jak na Žižku zří vyděšen(J4m) a zase na řemdich(J3m) A chce li odpočít a stát(J4m) vždy Žižka naň Mě znáš(J3m) a z loubí žert a smích a křik(J4m) Hle Zikmund prorok náš(J3m) Čím více úpí naháč král(J4m) tím víc mu bije v sluch(J3m) z těch loubí děsný úšklebek(J4m) Náš Jehovah náš bůh(J3m) Sláb padá Zikmund nelze víc(J4m) toť svatovítský rej(J3m) a vzmetešený tancem prach(J4m) pad v králův obličej(J3m) Leč Žižka zvedá čekan zas(J4m) a děsný jeho tep(J3m) jak v naplněný snětí klas(J4m) bil v ověnčenou leb(J3m) I zařval král a vzpial se výš(J4m) jak raněný řve tur(J3m) a lékař lékem zaháněl(J4m) mrak černých spánku stvůr(J3m) A zaháněl a zaháněl(J4m) leč nezahnal jich přec(J3m) v snu loktech schoulen Baalových(J4m) lká chlipný šedivec(J3m)

Patří do shluku

zikmund, zúpět, zikmundův, králův, zlítit, pluviál, legát, viz, kostnický, král

34. báseň z celkových 194

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SUPREMA LEX, REGIS VOLUNTAS. (Adolf Heyduk)
  2. XXIV. POSELSTVÍ. (Adolf Heyduk)
  3. KRÁL JIŘÍ PODĚBRAD A LEGÁT FANTIN. (Vítězslav Hálek)
  4. XL. TAJEMNÁ DRUŽBA. (Adolf Heyduk)
  5. POKUTA. (Adolf Heyduk)
  6. ROBESPIERRE. (Adolf Heyduk)
  7. II. LÉKAŘ. (Adolf Heyduk)
  8. Mlhavý hrad. (Josef Wenzig)
  9. XLV. VE ZNOJMĚ. (Adolf Heyduk)
  10. Rudé stíny. (Adolf Heyduk)