XXIV. POSELSTVÍ.

Adolf Heyduk

V týchž král se vi komnatách(J4m) kde svateb měl hod(J3m) na stolci se královském(J4m) kol ho svod(J3m) V jich čele hra Celský jest(J4m) a Brunorius kněz(J3m) proč Zikmund přenádher tak(J4m) v plášť říšský oděn dnes(J3m) Z Čech ny jest mu utat(J4m) kde skonal jeho brat(J3m) ne v Uhrách v Polsce ta tam(J4m) vol kralovat(J3m) Blah usmí se Šťasten jsem(J4m) a v lesk stěny zřel(J3m) by postať svou a vous a tvář(J4m) jak druhdy prohlížel(J3m) Jsem stat mluvil k so sám(J4m) a zla je můj vlas(J3m) ej kolik krá sličnějších(J4m) a mocnějších je as(J3m) A dnes dnes vzrostu ješ výš(J4m) dnes prvním budu všech(J3m) za krátko za okamžik jen(J4m) jsem mocným králem Čech(J3m) Jsouť vyslanco v hra již(J4m) A zas povelem(J3m) Kdo přišli ni nám jsou(J4m) nuž uveďte je sem(J3m) I vešli uklonili tvář(J4m) by sdělili svůj vzkaz(J3m) v tom zář velmož před vstoup(J4m) a volal Želím vás(J3m) Jsem lidstva duch jsem strážce všech(J4m) pryč hříš je váš sděl(J3m) pryč vraťte se A král i dvůr(J4m) stál jak by zkameněl(J3m) Krev v údech stydla dvořanům(J4m) když zazníval ten hlas(J3m) a znova duněl jako hrom(J4m) vrch i hrad se třás(J3m) Jak hříš žádost Králem vám(J4m) tento ti běs(J3m) jímž v Novém Hra urán(J4m) král Václav bezduch kles(J3m) Jímž stíhán byl a zarán(J4m) a tupen Žel ho žel(J3m) Než s takým padouchem by žil(J4m) radš navždy odešel(J3m) Čas sňal mu s plece králův plášť(J4m) a skvostnou s hlavy tíž(J3m) byl dob Čech Bůh rač mu tam(J4m) dát věčnou na číš(J3m) Zde on jenž otvit ho dal(J4m) král Zikmund říšský lhář(J3m) vně zevně všude posedlým(J4m) To že je boží tvář(J3m) Toť schránka hlavních hříchů všech(J4m) vy chcete králem jej(J3m) by loupil trýznil hubil vás(J4m) To nbůh uchovej(J3m) Či chcete aby vládl vám(J4m) jak tady v Uhrách vlád(J3m) v čas bezhlav z vás na(J4m) jak dřevař z kme klád(J3m) Zda te s Hedervárským jak(J4m) kdys Kontem učinil(J3m) že nechtěl při královi stát(J4m) jenž na odpor mu byl(J3m) Jak s druhy jeho naložil(J4m) a s hoškem panošem(J3m) Kat vzdorucím magtům(J4m) sťal hr hlavy všem(J3m) Jak v bahně pusty štětináč(J4m) v jich krvi králův duch(J3m) se blažen lel ten že vám(J4m) vládcem být Chraň Bůh(J3m) strážce váš chci chránit zem(J4m) a vrhnu v národ spor(J3m) by dřív než na stolec by sed(J4m) shnil Zikmund lhářů vzor(J3m) By zhynul smil vášnivec(J4m) msta vtěle a zášť(J3m) jen vizte co je pod vem(J4m) s ramen strh mu plášť(J3m) Lid žasl hrůzou vzkřikl král(J4m) jeť nah a vře pln(J3m) i roste hněv a roste hluk(J4m) jak příboj vzdorných vln(J3m) Kdo těsnali se v komnatách(J4m) všem hlavy sklonil stud(J3m) to že je Karlův slič syn(J4m) král Uhrův Ja blud(J3m) Ven ze ze ho žeňte ven(J4m) či třísnit ji nač(J3m) Ne ne kam prchne všude strach(J4m) tož zabte cháma radš(J3m) Zhyň lo tvé i duše zhyň(J4m) jeť o plno lat(J3m) buď popraven s toporem(J4m) již přijde mistr kat(J3m) Ven s ohavníkem ryšavým(J4m) ven Či chtí Češi as(J3m) by msty své žernov uzal(J4m) jim na otroc vaz(J3m) Ven s běsem vol na prostor(J4m) by zloby žár v něm zhas(J3m) a na dvůr Zikmund vyveden(J4m) a velmož vo zas(J3m) králem nechci tebe mít(J4m) A blesk mu zže zrak(J3m) a před zdiveným rodem(J4m) rost jas do oblak(J3m) Král na tvář pad Nech žít Dost(J4m) leč se blýskl meč(J3m) král s lože skočil pěl křik(J4m) a divnou vedl řeč(J3m) Když kař za ruku ho vzal(J4m) mdlý vytřeštil naň zrak(J3m) Ach pomoz Na hrdle ó viz(J4m) jak děs je to tlak(J3m) Dej ku kař ulevil(J4m) a z hloubky vzdechl král(J3m) strach přetrh smo snů leč běs(J4m) je zlícen nazal(J3m)

Patří do shluku

zikmund, zúpět, zikmundův, králův, zlítit, pluviál, legát, viz, kostnický, král

10. báseň z celkových 194

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XXXI. SLAVNOST RŮŽOVÁ. (Adolf Heyduk)
  2. KRÁL ZIKMUND. (Otakar Červinka)
  3. V ŠACHY. (Adolf Heyduk)
  4. KRÁL JIŘÍ PODĚBRAD A LEGÁT FANTIN. (Vítězslav Hálek)
  5. XXXIX. PO DOBYTÍ SIONU. (Adolf Heyduk)
  6. ODPOVĚĎ KRÁLOVSKÁ. (Karel Václav Rais)
  7. JAROSLAV Z BOSKOVIC. (Adolf Heyduk)
  8. XL. TAJEMNÁ DRUŽBA. (Adolf Heyduk)
  9. XXXVII. NA VYŠEHRADĚ. (Adolf Heyduk)
  10. Znamení. (Adolf Heyduk)