Epitaf.

Jaroslav Vrchlický

Epitaf.
Duch neumírá, smrt jen žne zde hmotu. Ta, jíž to píšu, život milovala, tož zaslouží, by vedle Toho stála, jenž pravil: „Já jsem cesta ku životu!“ Snad v koncert slávy své tu právě notu, v které se mladost její rozehrála, Bůh potřeboval a tak svící splála a planou růží sprchla s žití plotu. Však než ta svíce v skutku dohořela a než ta růže s keře žití spadla, co ubohá a dlouho vytrpěla! Než, Věčno, přes tvá přehoupla se bradla, by v souzvuk všehomíra ryzí zněla! – – Neshasla svíce, růže neuvadla... 164

Kniha Prchavé iluze a věčné pravdy (1904)
Autor Jaroslav Vrchlický