III. Voliéry.

Jaroslav Vrchlický

Tak mezi zdí, jež břečtanem se halí, a v středu platánů, jichž kůra šedá se loupá stále, zřím je, ona bledá, on s velkým jabot růžný markýz malý. Před voliérami tu dlouho stáli a zřeli, páv jak nádherný chvost zvedá, jak čepejří se doupnák, neposeda, jak špaček vrtí se v rej neustálý. „Zda nejsou srdce naše jak ti ptáci?“ Chtěl dvorným být a pronést slovo vtipné. „Však dobře obehnat je mříží těsnou!“ Jen vzdychla ona. Jak když vosa štípne, ten vzdech jej bod’. Již v kiosk s ní se ztrácí, kde, čím dřív tím líp, v objetí si klesnou!

Patří do shluku

pivo, víno, mok, pít, sklenka, sklenice, pohár, sud, číše, vypít

269. báseň z celkových 715

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Zamilovaní. (Adolf Heyduk)
  2. NEDĚLE V ROBINSONU. (František Kvapil)
  3. XIV. Holuběnky. (František Serafínský Procházka)
  4. Školie. (Karel Sudimír Šnajdr)
  5. PIJÁCKÉ (Jaroslav Vrchlický)
  6. Opatovická legenda. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Tož i já bych divy zpíval. (Josef Uhlíř)
  8. Nad vše! (Adolf Heyduk)
  9. VRABČÍ SOUD. (Josef Václav Sládek)
  10. O MUZICE. (J. B. Polom)