XXV. Morálka.

Jaroslav Vrchlický

V čem byl jsi zneuznán, vždy zapomeň! v čem křivděno ti, přehlédni jen z krátka! Můž’ bleskem býti zachvácen snad peň, však nikdy kořen, nikdy žití látka! O cenu tvoji může býti hádka, však o výsledku zprávu dá jen žeň, ty mužně třímej pravdy pochodeň výš, krása byla od věku tvá matka! Nechť zašlapají, zdeptají tě mnozí, to větším stalo se a byli bozi, co, prachu červ, chceš v nejistotě, v mdlobě? Ať hřmí to třeba i z nejdražší ruky v tu vřavu, hluk, v ty žití nesouzvuky, ti jedno stačit musí: Stačit sobě!

Patří do shluku

střet, léno, um, onyx, sol, pól, mim, ká, nard, směnit

420. báseň z celkových 454

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Ne matkou krása mi, um, poesie... (Stanislav Mráz)
  2. None (Stanislav Mráz)
  3. 141. Často snad jen nářkem zníš a lkáním, (Jan Kollár)
  4. Kameje. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Nel mezzo di cammin del nostra vita. (Jaroslav Vrchlický)
  6. FRASEUŘI. (Stanislav Mráz)
  7. Opium Psyché krása oživuje... (Stanislav Mráz)
  8. Zda čítáš, Pane... (Jaroslav Vrchlický)
  9. Naučení. (Josef Uhlíř)
  10. Vždy mdloba ve službě tkví tyranie... (Stanislav Mráz)