XXXVI. Útěcha.

Jaroslav Vrchlický

Jediná soucitu krůpěj, v ztráty vše upřímný hlas znamenat může jen málo. Spráhlá poušť zhltí je v ráz. Soucitu, přízně a lásky ze stran všech lijavec – na spráhlou spadne-li hroudu, duše ví o tom přec!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

astra, jeseň, podzim, podzimní, uvadlý, babí, listí, záhon, léto, akacie

68. báseň z celkových 227

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VE CHVÍLI APOTHEOSY. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Co jest srdce milující? (Vladimír Frída)
  3. Věčný podvod. (Jaroslav Vrchlický)
  4. REFRAIN (Božena Benešová)
  5. FINALE. (Fred Grygar)
  6. 157. Hleď, babičko, prostý kvítek (Eduard Just)
  7. IV. Portrét šťastného člověka. (Josef Svatopluk Machar)
  8. Podzimní motiv. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Je lehko mi... (Xaver Dvořák)
  10. To osud! (Jaroslav Vrchlický)