Věčný podvod.

Jaroslav Vrchlický

Ó, soudcem být, jak lehko se to řekne! Však bez viny kdo sám v tom boji stanul? Než naděješ se, v žalu srdce změkne a vítr soucitu tvou duší vanul. A pyšný soudce na stolci se lekne, hněv k nebi trysk’ a v chudé jiskře splanul, vše chápeš náhle, vše je v shodě pěkné, a slzí proud již s tvého oka skanul! Jsi podmaněn a souzen vlastní vinou, ret „mea culpa!“ dí, co tvář chce darmo do vrásek přísnosti se mračná halit. Však výčitka lká v srdci hudbou línou, tvá vlastní slabost poutá tebe v jarmo; bys jiné mohl, musíš sebe šálit.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

astra, jeseň, podzim, podzimní, uvadlý, babí, listí, záhon, léto, akacie

193. báseň z celkových 227

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 73. Vlasti má, kdež jest tvá sláva skvělá? (František Sušil)
  2. Devisa (Otokar Fischer)
  3. XXXVI. Útěcha. (Jaroslav Vrchlický)
  4. X. V předtuše. (Josef Svatopluk Machar)
  5. IV. Portrét šťastného člověka. (Josef Svatopluk Machar)
  6. PRAPORY. (František Odvalil)
  7. XVI. V těch nocích zlých, kdy nelze zdřímnout oku, (František Leubner)
  8. Co jest srdce milující? (Vladimír Frída)
  9. Sonet – podobizna. (Josef Svatopluk Machar)
  10. Zámky. (Karel Alois Vinařický)