Večer po bouři.

Jaroslav Vrchlický

Večerem vlahým po silné bouři obilnou mezí jsem šel, zřel, jak se z lesů přede mnou kouří, co kraj se v západu skvěl. Kterak jsem kráčel, zvolna jsem cítil, v dálku co zrak se pnul, dávný jak žal můj v spár srdce chytil, v hlubině znovu se hnul. K němu jsem pravil: „Příšerný hoste, zbývá tam cos ještě rvát? Pod spárem tvým což znova tam roste, co rveš, jsem Prometheus snad? Dost jsi již hlodal, potřeba klidu srdcem mým bouří jak zvon, poznal jsem každou života bídu, každý vzlyk, kletbu i ston. Ztratil jsem všecko, jenom ne víru, dobře, že vítězná jest, silný tím jedině žít mohu v míru bludištěm lidských všech cest. Ztratil jsem všecko, jenom ne tužbu, zladěn v klid pro věčnost zrát, zdeptat svou pýchu, chtíčů všech službu, cítím již vrcholků chlad. Proto již dosti, hni se, zlý hoste, opusť srdce, jest čas, srdce to tiché, věřící, prosté, ku žatvě dozrálý klas...“ Co tak jsem mluvil k bolesti svojí, tu, tiše jak v struny by sáh’, jsem cítil mizet jiV kouře snad roji nad les stín její táh’?...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

jho, potupný, výheň, hřeb, děsný, okov, blasfemie, svíjet, děs, železný

177. báseň z celkových 719

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XXXVI. Zapad jsem v skalách, (Adolf Heyduk)
  2. V neklidné noci. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Noc temná byla, neprůzračná, (Jiřík Luděk Moravský)
  4. PÍSEŇ STARÉHO ŽOLODNÉŘE. (Antonín Sova)
  5. PSÁNO PO SNU, V NĚMŽ SE MI ZDÁLO, ŽE JSEM OSLEPL. (Antonín Klášterský)
  6. 17. Cesta na hory. (Jan Slavomír Tomíček)
  7. Douglas (Otokar Fischer)
  8. Z CEST. (Irma Geisslová)
  9. Den sváteční. (A. K. Lešan)
  10. Píseň zvonu na poplach. (Jaroslav Vrchlický)