XXXVI. Zapad jsem v skalách,

Adolf Heyduk

Zapad jsem v skalách, v mé skrýši smutno, vedle vysoko rostou jedle. Večer je, vyjít nutno, hvozd se stmívá, cesta se těsní, je noc. Slyš, dojemně zpívá skřivánek lesní. Zdráva buď písni! Mám žít jen chlebem? Stůj, život svůj vysni pod širým nebem!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

jho, potupný, výheň, hřeb, děsný, okov, blasfemie, svíjet, děs, železný

424. báseň z celkových 719

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Den sváteční. (A. K. Lešan)
  2. Večer po bouři. (Jaroslav Vrchlický)
  3. 17. Cesta na hory. (Jan Slavomír Tomíček)
  4. Sacra furor. (Augustin Eugen Mužík)
  5. Bořek. (Antal Stašek)
  6. NA KŘIŽOVATCE. (Josef Lukavský)
  7. TYPY LYRIKŮ (Otokar Fischer)
  8. CHVÍLE BEZNADĚJE (Arnošt Procházka)
  9. A BYLA NOC... (Božena Benešová)
  10. UDEŘTE V BUBNY POHŘEBNÍ! (Irma Geisslová)