Mně obrys muže v stín cesty pad(Na)
Po práci venkovan domů šel snad(Na)
Též možno že chodec v cestu mi vběh(Na)
jenž v šeru pomýšlí na nocleh(Na)
V úvalu cesty jak se mih(Na)
kýs pocit nejistý ve mně zdvih(Na)
Ne že bych škůdce snad se bál(Na)
spíš proto v duši že jsem se ptal(Na)
Kam jdeš ó pozdní chodče a jak(Na)
Máš v duši jas večera či mrak(Na)
Hrot výčitky máš v hrudi své(Na)
Zda marná lítost srdce ti rve(Na)
Kde a jak ztišíš hluboký žel(Na)
v kterém jsi stínem okolo šel(Na)
Šel kmitl se v šeru jak mlhy pruh(Na)
ne jako člověk spíš jeho duch(Na)
A jaký byl to neznámý cit(Na)
jenž za tebou nutil mne zřít(Na)
podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha
794. báseň z celkových 1068
Podobné básně
Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.
-
Mech.
(Adolf Heyduk)
-
Ruch ulic, titěrnost, která jím vála,
( H. Uden)
-
OHLASY NEJNOVĚJŠÍ POESIE ČESKÉ
(Jaroslav Vrchlický)
-
DOPOLEDNE V PROSINCI
(Viktor Dyk)
-
VZPOMÍNKA
(Alfons Breska)
-
PODZIMNÍ VEČER DOMA.
(Zdeněk Krušina)
-
CASSIUS
(Karel Toman)
-
None
(Louis Křikava)
-
NOC V KIŠKUNDOROŽMĚ
(Stanislav Kostka Neumann)
-
ZA BZUKU MOUCHY
(Antonín Sova)