Tercíny.

Jaroslav Vrchlický

Má každý předepsanou dráhu svou a když ji projde, co mu potom zbývá, než odstoupit a zahalit se tmou? Tak v Trojice tvář když se Dante dívá, co může říci více? Zmlkne zcela, jež světem hýbe, láska zaň pak zpívá. Tak píseň Rossiniho oněměla, tak Shakespeare klidně opustil svou scenu, hůl čarodějnou zlomiv Ariela. Co mohlo proň dál míti ještě cenu?

Patří do shluku

sonet, znělka, rým, rýma, verš, petrarka, sloka, poeta, báseň, dante

124. báseň z celkových 341

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Závět. (Jaroslav Vrchlický)
  2. „KRYMSKÉ SONETY“ (Josef Svatopluk Machar)
  3. PŘED PRŮMYSLOVÝM PALÁCEM. (František Kvapil)
  4. Sonet-intermezzo. (Josef Svatopluk Machar)
  5. Idylla z Vaucluse. (Jaroslav Vrchlický)
  6. BALLADA O KRITICE. (Herma Pilbauerová)
  7. Sonet. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Uspokojení. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Co volil bys? (Josef Václav Sládek)
  10. Vše zmůže láska. (Jaroslav Vrchlický)