Chladné vrcholy.

Jaroslav Vrchlický

Tři hodiny již stoupali jsme výše. Svit slunce smál se dole v údolích, však s hora fičel ostrý vzduch tak tiše, a přece mrazně z hor, kde ležel sníh. Leč, když jsme došli vrcholu, ač noha div neklesala těžkou únavou, tíž s duše spadla rázem, starost mnohá, cos křídly ševelilo nad hlavou. Klid vstoupil v srdce, shon zbyl v hloubi dole, vše zapomněno v této chvilce v ráz, a jen to nebe, jen hor sněžná pole k nám hovořily, v duši lily jas: Tu chápal jsem, na výších kontemplace když přemoženy všechny protivy, kde s námi pouze duch je naší práce, ký hlubý vane klid – však mrazivý!

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

781. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ZPĚV ÚTĚCHY. (Antonín Sova)
  2. MARII. (Bohdan Kaminský)
  3. TO BOUŘÍ V DALEKU! (Antonín Klášterský)
  4. 165. Tu když bárku mořem nebezpečným (Jan Kollár)
  5. Vory. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Roztrhané, těžké mraky ( H. Uden)
  7. Z ČECH SEVERNÍCH. (Vladimír Houdek)
  8. POLEDNE. (Karel Hugo Hilar)
  9. PÍSEŇ NA MOŘI (Růžena Jesenská)
  10. CHVÍLE PŘECHODŮ. (Adolf Červinka)