Cestou Hollandskem.

Jaroslav Vrchlický

Jen dlouhé louky, řady živých plotů ve tučné trávě dav pestrého skotu, jenž klidně leží, přežvykuje snivě, a řady větrníků v dlouhé nivě. Ni vesnice, jen štít čistého domu se kmitne místem houští starých stromů, a zas jen louky, strouhy, skot a mlýny, kraj stinný tak a spolu božsky líný. Cos jako pára v dálce obzor halí. Ó jistě, jistě tam se moře valí! Rty cítí jeho sůl, vzduch jest jí plný; ó slyším v tichu dunět jeho vlny. Jak oživly by mlýny, v šumném víru se točí řad jich – kraj však dál spí v míru; týž stále obraz starý a přec nový. – Ó skote Pottrův, ženy Rubensovy!

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

537. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Karel Leger)
  2. Moje jaro. (Emanuel z Čenkova)
  3. STARÁ ŠTĚPNICE (Hermor Lilia)
  4. Vichr v lese. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Nádražní vrabci. (Antonín Sova)
  6. SONET HRADECKÝ. (Adolf Červinka)
  7. Doma (Stanislav Kostka Neumann)
  8. CHOROVOD (Antonín Sova)
  9. U LOMU V LESE. (Alois Škampa)
  10. HORSKÁ KRAJINA (Antonín Sova)