Amor co světlonoš.

Jaroslav Vrchlický

U hollandského zřel jsem peněžníka tu sošku, nesla kahan v pravici a v jizbu, kam jen sporé světlo vniká, jas rozlévala dvojí, zářící: Ten jeden z kahánce mu na stůl tek’; z linií tílka božský paprslek se druhý linul jako hudba tichá, co suchá duše jen se usmívala a kupony své klidně počítala. Hrám lásky zvyklé jen a rozkoši viz, dítě božské, co svět pustoší, kde Syrinx nymf? Teď pouze světa pýcha jsou peníze, jež scvrklá duše strží, k jichž součtu Amor sám pak svícen drží.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

nymfa, faun, satyr, syrinx, čilimník, hélios, kentaur, flétna, jilm, helios

14. báseň z celkových 333

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. II. PAN GUILLEM DE CABESTAING. (Jaroslav Vrchlický)
  2. HOLUB. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Sbor z antické tragedie. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Musy do vrzavých břinkly strun, (Josef Holý)
  5. LEGENDA O SV. PROKOPU (Jaroslav Vrchlický)
  6. Poslední píseň lásky. (Jaroslav Vrchlický)
  7. III. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Po letech. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Pomsta gnomů. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Při dokončení překladu Ariostova „Zuřivého Rolanda“. (Jaroslav Vrchlický)