STOPY V SNĚHU.

Jaroslav Vrchlický

Kam pohlédneš, kol samý sníh se leskne – stopy v závějích. Jdu po nich dál, je různé zřím, nad jejich románem se chvím. Ty první stopy mužských bot zde za bojem šly o život. Ty druhé, útlé v sněhu běl, pták jakby lehce přeletěl. Ty třetí, dětské v úběli, tak jakby z místa nechtěly. Ze sněžných co tu mluví hvězd, snad celý lidský román jest. A všecky končí u řeky... Kde cesta v obzor daleký? Ni přívoz tady ani most... Jen do vody a na věčnost...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

závěj, sníh, sněhový, zimní, mráz, jíní, zima, saně, vločka, umrzlý

395. báseň z celkových 650

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Prvý sníh. (Antonín Sova)
  2. OPUŠTĚNÍ. (Antonín Klášterský)
  3. VI. Smutno, teskno v širém kraji. (Herma Pilbauerová)
  4. Sanice. (František Serafínský Procházka)
  5. Sonet při lektuře. (Josef Svatopluk Machar)
  6. Sněhulka. (Jaroslav Vrchlický)
  7. XVII. SNÍH. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Píseň zasněžení. (Karel Červinka)
  9. MRZNE TAK TIŠE... (Karel Červinka)
  10. Ballada o zimě. (Jaroslav Vrchlický)