STOPY V SNĚHU.

Jaroslav Vrchlický

STOPY V SNĚHU.
Kam pohlédneš, kol samý sníh se leskne – stopy v závějích. Jdu po nich dál, je různé zřím, nad jejich románem se chvím. Ty první stopy mužských bot zde za bojem šly o život. Ty druhé, útlé v sněhu běl, pták jakby lehce přeletěl. Ty třetí, dětské v úběli, tak jakby z místa nechtěly. Ze sněžných co tu mluví hvězd, snad celý lidský román jest. A všecky končí u řeky... Kde cesta v obzor daleký? Ni přívoz tady ani most... Jen do vody a na věčnost... 84