PO OPĚTNÉM VYSLECHNUTÍ „FAUSTA“.

Jaroslav Vrchlický

PO OPĚTNÉM VYSLECHNUTÍ „FAUSTA“.
Jak opět k tobě po novém vyslechnutí, ó dive, patřím! Mně jest, jak Jemu bylo, když chtěl, však nemoh’ zřít ve tvář Zeměduchu, ač v hloubi cítil,cítil tu majestátní sílu zjevení! Ach, zjevením jest vždycky každé arcidílo, v něm snáší se k nám Božství, v něm hovoří k nám Nadšení a Velkost i Láska; co před ním prchá plaše, „to, co nás tísní všecky“, jak sám jsi pravil, – „všednost“. V mé duši doznívají velebné tóny všecky, 79 jen duše má se chvěje, co s výše hlas v ni padá jak ve Markétčin žalář: Jdi, zjevením jen krásy být můžeš zachráněna! 80