PŘI ZPRÁVĚ O SMRTI GIOSUÈ CARDUCCIHO.

Jaroslav Vrchlický

PŘI ZPRÁVĚ O SMRTI GIOSUÈ CARDUCCIHO.
Jen s určitostí věčných zákonů co smrtelné svůj časný mění šat, kmen padá, sladký květ schne v záhonu a člověk musí umírat. Když Dryada ze stromu odletí a duše květu rozplyne se v dech, přes všecko píseň zbude v paměti a zníti bude v eonech. Tak třetí Italie básníku, Jsi odešel, svůj úkol naplniv, vzlet orlí měl’s a notu slavíků, Tvé dílo ční zde jako div! V Tvé písni bije srdce vlasti dál, nechť vlastní Tvé se zastavilo již, v Tvé písni vzruch a vzlet a ideal i svatých hněvů číš! 87 A silou, v žití Tobě vlastní jen, ten mohutný Tvůj zpěv dál zní a zní, jak byl by Tebou světu odcizen hlas poesie poslední! 88