SERENADA.

Jaroslav Vrchlický

SERENADA.
Pojď – chvíle lásky čeká... Nač mám tu býti sám? Po violách ať smeká se luny svit blíž k nám, co šerá mura těká po thujích sem a tam! Jak v snětí šerém skrytu,skrytu tvých údů vzplane vděk! Jak hlas tvůj v luny třpytu smích bude hrdliček! Ó, přijď, má láska bdí tu, mně zdá se – čekám věk. Cos duchového dýchá z té noci, přikroč blíž, tak vlahá je, tak tichá,tichá jak ňader tvojich skrýš, v ní Osud kostky míchá, mé s tvými... pochopíš! 62