SERENADA.

Jaroslav Vrchlický

Pojď – chvíle lásky čeká... Nač mám tu býti sám? Po violách ať smeká se luny svit blíž k nám, co šerá mura těká po thujích sem a tam! Jak v snětí šerém skrytu tvých údů vzplane vděk! Jak hlas tvůj v luny třpytu smích bude hrdliček! Ó, přijď, má láska bdí tu, mně zdá se – čekám věk. Cos duchového dýchá z té noci, přikroč blíž, tak vlahá je, tak tichá jak ňader tvojich skrýš, v ní Osud kostky míchá, mé s tvými... pochopíš!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

viola, tón, symfonie, cello, hudba, housle, struna, doprovod, šepot, ave

35. báseň z celkových 212

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PRAŽSKÉ NOCI! (Jaroslav Vrchlický)
  2. 2. Jako viola před sluncem (Václav Bolemír Nebeský)
  3. Pohádka o rusalce. (Rudolf Pokorný)
  4. SKLAMÁNÍ. (Otakar Theer)
  5. Svou violu jsem naladil co možno nejhlouběji. (Karel Hlaváček)
  6. BALLADA O VIOLE D’AMOUR. (Bohdan Kaminský)
  7. X. Smutku! z ňader nočních viol, (Jaroslav Vrchlický)
  8. NA VIOLE D’AMOUR. (Bohdan Kaminský)
  9. Jdou mraky tmavé po horách (Adolf Racek)
  10. Co já zde pěju v bájném lásky dómu, (Jan Neruda)