BALLADA O VIOLE D’AMOUR.

Bohdan Kaminský

Noc tichá je a vlahá a plna snů a blaha, kdy člověk vzpomíná. V měsíce záři divné, ten nástroj na zdi živne; Ó píseň zoufalá, slyš, oddech tajeplný těch strun tam čeří vlny na viole d'amour. Ó kde ta ruka, která tu vždycky za večera ty struny budila, že třásly se a chvěly v ten sladký večer celý, v tu krásnou jarní noc! Kde ty, jenž si tu stával a tak své milé hrával na viole d'amour. A ona – ona kde je! V těch strunách se to chvěje jak tichý, zašlý pláč. Ó dávno zašlé chvíle! A hrdlo sněžně bílé se chví, to labutí, a chví se píseň snivá, s níž jiná v souzvuk splývá na viole d'amour. A jednou chvěly jste se, Ó struny, v divém plese, to bylo jako mráz když táhne v lada holá, a zní to, pláče, volá – Ó píseň zoufalá! – tak zrazen, večer celý kdos hrál tu osamělý na viole d'amour. A naproti ta záře, jak přišli od oltáře, a ples a šum a smích, ten úsměv v mladé líci – a tady klesající kdos s čelem krvavým... pád... a pak ticho zase... jen struna dochvěla se na viole d'amour. A potom na té stěně kdos jiný zamyšleně svým okem dlívá v snách. A náhle v záři divné, ten nástroj na zdi živne – Ó píseň zoufalá, slyš, oddech tajeplný těch strun tam čeří vlny na viole d'amour.

Patří do shluku

viola, tón, symfonie, cello, hudba, housle, struna, doprovod, šepot, ave

2. báseň z celkových 212

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. X. Smutku! z ňader nočních viol, (Jaroslav Vrchlický)
  2. NOČNÍ VIOLY. (Antonín Klášterský)
  3. Z MELODIÍ SMUTKU (Adolf Bohuslav Dostal)
  4. Svou violu jsem naladil co možno nejhlouběji. (Karel Hlaváček)
  5. Pohádka o rusalce. (Rudolf Pokorný)
  6. SERENADA. (Jaroslav Vrchlický)
  7. NOCTURNO. (Antonín Klášterský)
  8. 168. Spí v tom hrobě hudec, v čistém duši tónu vypustil, (František Sušil)
  9. XVII. Večer je v horách – snivou hrou (Karel Babánek)
  10. Jdou mraky tmavé po horách (Adolf Racek)