BALLADA O VIOLE D’AMOUR.

Bohdan Kaminský

Noc tichá je a vla(J3f) a plna snů a blaha(J3f) kdy člověk vzpo(J3m) V měce ři div(J3f) ten stroj na zdi živne(J3f) Ó píseň zoufa(J3m) slyš oddech tajepl(J3f) těch strun tam čeří vlny(J3f) na viole damour(J3m) Ó kde ta ruka kte(J3f) tu vždycky za večera(J3f) ty struny budila(J3m) že třásly se a chvěly(J3f) v ten slad večer ce(J3f) v tu krásnou jar noc(J3m) Kde ty jenž si tu stával(J3f) a tak své mi hrával(J3f) na viole damour(J3m) A ona ona kde je(J3f) V těch strunách se to chvěje(J3f) jak tichý zašlý pláč(J3m) Ó dávno zašlé chvíle(J3f) A hrdlo sněž (J3f) se chví to labu(J3m) a chví se seň sni(J3f) s níž ji v souzvuk splý(J3f) na viole damour(J3m) A jednou chvěly jste se(J3f) Ó struny v divém plese(J3f) to bylo jako mráz(J3m) když táhne v lada ho(J3f) a zní to pláče vo(J3f) Ó píseň zoufa(J3m) tak zrazen večer ce(J3f) kdos hrál tu osa(J3f) na viole damour(J3m) A naproti ta ře(J3f) jak přišli od olře(J3f) a ples a šum a smích(J3m) ten úsměv v mla ci(J3f) a tady klesa(J3f) kdos s čelem krvavým(J3m) pád a pak ticho zase(J3f) jen struna dochvěla se(J3f) na viole damour(J3m) A potom na stě(J3f) kdos ji zamyšle(J3f) svým okem dlí v snách(J3m) A náhle v záři div(J3f) ten stroj na zdi živne(J3f) Ó píseň zoufa(J3m) slyš oddech tajepl(J3f) těch strun tam čeří vlny(J3f) na viole damour(J3m)

Patří do shluku

viola, tón, symfonie, cello, hudba, housle, struna, doprovod, šepot, ave

2. báseň z celkových 212

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. X. Smutku! z ňader nočních viol, (Jaroslav Vrchlický)
  2. NOČNÍ VIOLY. (Antonín Klášterský)
  3. Z MELODIÍ SMUTKU (Adolf Bohuslav Dostal)
  4. Svou violu jsem naladil co možno nejhlouběji. (Karel Hlaváček)
  5. Pohádka o rusalce. (Rudolf Pokorný)
  6. SERENADA. (Jaroslav Vrchlický)
  7. NOCTURNO. (Antonín Klášterský)
  8. 168. Spí v tom hrobě hudec, v čistém duši tónu vypustil, (František Sušil)
  9. XVII. Večer je v horách – snivou hrou (Karel Babánek)
  10. Jdou mraky tmavé po horách (Adolf Racek)