NOCTURNO.

Antonín Klášterský

Park se stmívá, noc je tichá, stezky plny měsíce, ptáci dřímou, listí vzdychá, na nebi hvězd tisíce. V letní vlahou noc se lije a s ní splývá po šíru dlouhá, toužná melodie, stlumený hlas klavíru... Pojď ty, jež máš duši plnou, jasný vyjdi na balkon, měkkou letní noci vlnou nech se nést jak teplý tón. Rozepni jí náruč svoji, celá se své touze vzdej – v dálce blýsklo, v zlatém roji světlušek se míhá rej. V duši tvou se z noci shrne plno vábných modrých snů, vznese ji to po stříbrné chvějné niti paprsků. Kamsi výš a výš a výše v říši míru, lásky svět, a ty skloníš hlavu tiše, jak tam venku spící květ. Těžké kapky v lehkém kmitu padnou náhle na dlaň tvou; nezvíš, zda to slzy citu nebo rosné perly jsou...

Patří do shluku

viola, tón, symfonie, cello, hudba, housle, struna, doprovod, šepot, ave

39. báseň z celkových 212

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. HLAS JARA. (Zikmund Winter)
  2. BALLADA O VIOLE D’AMOUR. (Bohdan Kaminský)
  3. Pes. (Sigismund Bouška)
  4. MUMLAVA (Hanuš Jelínek)
  5. NOČNÍ VIOLY. (Antonín Klášterský)
  6. XVII. Večer je v horách – snivou hrou (Karel Babánek)
  7. Duše v zpěvu. (Jaroslav Vrchlický)
  8. XXIX. Drozd, lesa kápo, v přepyše (Vítězslav Hálek)
  9. Pantoum noční. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Víš, to bude jaro, plné vůně bude, (Adolf Bohuslav Dostal)