HLAS JARA.

Zikmund Winter

Hlas, jak zvuk violy tak dávno pověšené a jednou z rána ze zdí sundané, zajásal výškou tisícerých citů ve smutné včera ještě duši mé... Snů jara celého, jež sluncem zulíbáno, rozkvetly v duši svěží kytice – snů jara celého, jež vzduchem provětráno, zplesalo v srdci ptáků tisíce! Tak světlem jásajícím všemi výšinami, zpíváním sluncí, letem k oblačnu, svítí a zpívá v nekonečných trilcích, houslí a blouzní v nitru moře snů! Jak moře světel třpytících se láskou, zářného vodotrysku tříští milion, duhových, démantových, vzlétá k nebes modru – vítězství každý trysk, a zázrak každý tón!

Patří do shluku

viola, tón, symfonie, cello, hudba, housle, struna, doprovod, šepot, ave

17. báseň z celkových 212

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. MUMLAVA (Hanuš Jelínek)
  2. Zpívající jitro (Antonín Sova)
  3. NA STARÝ KLEN (Stanislav Kostka Neumann)
  4. NOCTURNO. (Antonín Klášterský)
  5. DO ALBA.... (Jaroslav Vrchlický)
  6. PROPAST. (Josef Holý)
  7. VEČERNÍ NÁLADA. (Adolf Brabec)
  8. NA VIOLE D’AMOUR. (Bohdan Kaminský)
  9. Víš, to bude jaro, plné vůně bude, (Adolf Bohuslav Dostal)
  10. Mám hlavu těžkou sněním. (Růžena Jesenská)