MUMLAVA

Hanuš Jelínek

Mumlava jindy hra dodi(J5f) jež po balvanech klouzajíc si zpí(J5f) s hor le dnes(J2m) a v divém šíle se do va(J5f) jak přes balvany kořá a skály(J5f) by štval ji běs(J2m) V úžasu mém nasloucháš vln jeku(J5f) Včera tak mír dnes ve strašném vzteku(J5f) vln zpěných(J2m) tu na žulovém loži svém se sví(J5f) a syčí zlob jako tisíc zmi(J5f) rozdrážných(J2m) Slyš po balvanech du to a hučí(J5f) a ječí vyje pláče řve a skučí(J5f) jak di bouř(J2m) jak bijíc o skálu se tříští (J5f) ve rech kloko ve mhu se (J5f) a vlh kouř(J2m) Ta řeka kte včera zlátla medem(J5f) na kame se leskla stříbrošedém(J5f) tak jako rtuť(J2m) teď ztmavla v záhdu a v jejím varu(J5f) běl hraje oly a do jantaru(J5f) na v žluť(J2m) Hle již se tr mlhy voj še(J5f) Ty vypláčeš své vzdory do Jizery(J5f) a rozmar zlý(J2m) a najdeš zase panenskou svou hu(J5f) jež s kapradím a metlicemi v břehu(J5f) se pomaz(J2m) A hukot řev a zlověst to hřmě(J5f) v šumivou seň bublavou se změ(J5f) když tr ztich(J2m) zas modro nebes budeš obžeti(J5f) zas bezpeč se budou brouzdat ti(J5f) ve vlnách tvých(J2m) Panenská řeko ze všech nejkrásnější(J5f) zrád i lad ze všech nejbystřejší(J5f) ocel a rtuť(J2m) za šeň svoji kte tr břehy(J5f) za klidnou seň dumči hy(J5f) mi zdráva buď(J2m) V tvém vododu jenž se di ří(J5f) v zlatistých vlnkách jež se v slunci třpy(J5f) i v záři hvězd(J2m) v té písni kterou zpíváš lesním tiším(J5f) života seň přeslavnou slyším(J5f) jenž věč jest(J2m)

Patří do shluku

viola, tón, symfonie, cello, hudba, housle, struna, doprovod, šepot, ave

89. báseň z celkových 212

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. HLAS JARA. (Zikmund Winter)
  2. Zpívající jitro (Antonín Sova)
  3. NOCTURNO. (Antonín Klášterský)
  4. Z MELODIÍ SMUTKU (Adolf Bohuslav Dostal)
  5. XVII. Večer je v horách – snivou hrou (Karel Babánek)
  6. Stará viola. (Antonín Sova)
  7. STAFÁŽ KRAJINY. (Antonín Klášterský)
  8. NA ZNÁMÝCH MÍSTECH (Božena Benešová)
  9. SYMFONIE. (Ludvík Lošťák)
  10. VIII. Marje – zítra z rána, jen z raníčka, (František Karel Drahoňovský)