Z MELODIÍ SMUTKU

Adolf Bohuslav Dostal

Ticho bylo ve vsi, ještě bylo ráno, na viole snů mých bylo odehráno – bože můj, to ráno! A já volal marně do zašlého léta, hlas můj letěl dutě do prázdného světa. Mlha jenom v kraji, mlha jenom všude – a ty tóny v duši, poslední a chudé, proč tam znějí všude!? Marno jest už všecko; strhali jsme struny v poslední té noci za výsměchu luny. Strhali jsme struny, divě jsme se smáli, pálila nás bolest – přece jen jsme lhali, přece jsme se smáli. Pak mou duši vezli někam do vězení, po létě jsem volal, ale léta není. Všude hrozné ticho, vzduch byl leskně chladný, o mříže jsem tloukl, neslyšel mne žádný, kraj byl prázdný, chladný. Spálili Ilion, potom se smáli, ve stanech výskali nocí i dnem... Teď už si do oči nepohlédnem. Štěstí nám odvezli za moře v dálku; mlhavé pruhy jen, kde tě chci zřít – a my jsme s Iliem nesměli mřít! Viděla’s káně? Ty nad stany kroužily, cítily dobře už, že bude po všem – jak bylo po hodech, byly tu ovšem. Však to víš také už, co je to vzpomínat na troskách kouřících minulé slávy. Chápeš, že lidé si rozbíjí hlavy?!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

viola, tón, symfonie, cello, hudba, housle, struna, doprovod, šepot, ave

95. báseň z celkových 212

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

Pohádka o rusalce. (Rudolf Pokorný)
BALLADA O VIOLE D’AMOUR. (Bohdan Kaminský)
REKONVALESCENCE. (Josef Rosenzweig-Moir)
Jak krásně u nás bývalo. (Adolf Brabec)
VŠECKO! (Antonín Jaroslav Klose)
XVII. Večer je v horách – snivou hrou (Karel Babánek)
NOČNÍ VIOLY. (Antonín Klášterský)
168. Spí v tom hrobě hudec, v čistém duši tónu vypustil, (František Sušil)
HOŘE (Josef Holý)
ŠŤASTNÝ DEN (Antonín Klášterský)