Vše naposled se v konec chýlí(J4f)
den nejdelší má v posled noc(J4m)
vše otravné snů chimer býlí(J4f)
svou zázračnou již jeví moc(J4m)
To slunce po němž vzpínal zraky(J4f)
kdys junný poutník nyní zmdlen(J4m)
za olověné klesá mraky(J4f)
snů v oči padá tíž a hlen(J4m)
Z hor v dálce modrými jež rysy(J4f)
sem svůdně kynou k pozdravu(J4m)
kýs vánek zavál a se mísí(J4f)
jak lehký oddech ve trávu(J4m)
Ta svěžejší se zdá již kynout(J4f)
kdes jistě bude pramen skryt(J4m)
Skloň ucho Slyšíš jej se řinout(J4f)
přes kapradí a přes pažit(J4m)
Jen za ním Tráva houstne měkká(J4f)
tu kapraď tam list lopuchy(J4m)
u křivých vrbin chodce čeká(J4f)
stín plný blahé předtuchy(J4m)
Snem obtížený jak v snu kráčí(J4f)
dne požár za ním Vlhký chlad(J4m)
jej objímá kde vrby pláčí(J4f)
nad tůní kam šer noci pad(J4m)
Po hladině jak člunky duchů(J4f)
lekníny plynou vnořeny(J4m)
jak hadí spleť spí beze ruchu(J4f)
až u dna jejich kořeny(J4m)
Jak světloška cos v květech plane(J4f)
snad slzy rusalek a vil(J4m)
Na lupen těžká rosa kane(J4f)
a z hloubi zazní teskný kvil(J4m)
A chodec jde krok matně řídí(J4f)
dle tluku srdce do tmy dál(J4m)
luh s podivnými květy vidí(J4f)
však utrhnout je by se bál(J4m)
Neb jak v jich kalich přehluboko(J4f)
se udivený zadívá(J4m)
v něm pláti vidí živé oko(J4f)
Květ vážně hlavou zakývá(J4m)
A chodce zrak jak v hloub mu spěje(J4f)
tu vidí v květech tiše spát(J4m)
svých drahých mrtvých obličeje(J4f)
všech které vzal mu hrobů chlad(J4m)
Tu otce tvář a tam tvář matky(J4f)
tu sestry děcka tahy mdlé(J4m)
tam obličej své lásky sladký(J4f)
vše v mlhavém jak zrcadle(J4m)
Bez bolesti zří bez únavy(J4f)
jich klidné tváře k němu výš(J4m)
stín z jeho duše prchá tmavý(J4f)
k rtům uklání se míru číš(J4m)
A na víčka to zvolna klesá(J4f)
jak sladké něhy opium(J4m)
zrak nezvedne víc nad nebesa(J4f)
kde trysk již v mlhy hvězdný tlum(J4m)
Jen klekne noha v půdu vrůstá(J4f)
jest bez tíže jest dítě zas(J4m)
ret líbá zbožně mrtvých ústa(J4f)
a květem sám se stane v ráz(J4m)