POSLEDNÍ CESTA.

Karel Babánek

Spí neklidně dnes vodní hladina a bázlivě se rozechvělo sítí. Noc neklidná je. V těžké lesa sny zsinalé světlo svítí měsíční. A stromy vzdychají těžkého ze sna, a tráva vzbuzena se chvěje zlekána u smutné cesty té, u cesty poslední, a slabě sténajíc je bázní zrosena. U smutné cesty té, po které jdou, kdo těžké hoře své už nésti nemohou. Jich vzdechy, výčitky a slova prokletí ze stínů vstávají a ze sna vyděsí. Vydechly lesy, zašumělo sítí, jak utonulých teskné žalování. Je neklidná noc, zsinalý je měsíc – Kdo těžké hoře dnes tou cestou ponese?

Patří do shluku

leknín, vodní, hladina, tůně, rákosí, tůň, vodník, rusalka, sítí, rákos

212. báseň z celkových 708

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ŠUMÍ NOC (Antonín Sova)
  2. Tajemný hvozd. (Alfons Breska)
  3. U RYBNÍKA. (Antonín Klášterský)
  4. SEN O JARU POHLAVÍ (Antonín Sova)
  5. XVII. (Jaroslav Vrchlický)
  6. None (Karel Leger)
  7. ČERVNOVÉ NOCI (Antonín Sova)
  8. BEZ LÁSKY (František Šimeček)
  9. Černé labutě. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Co se děje večer. (Jaroslav Vrchlický)