BEZ LÁSKY

František Šimeček

Ta zasmušilá lidu tvář, v ní bledé bídy hoře, kam zřídka padne blaha zář, však kanou slzy spoře, po níž pot splývá potokem a zhoubné tvoří vrásky – ta tvář zda v stonu hlubokém kdy dovolá se lásky? Aj, volně pták, když zemdlel let, unaven dlouhou poutí, kam k odpočinku druh si sed, též smí si usednouti, a husté stromu zelení, když k spánku přišla doba, je ukolébá v šumění, a místa mají oba. Však marně stená lidu ret o soucit v trapné muce, kdy ruka tuhé práce květ ukládá bratra v ruce – a drzý pohled ledový, z něhož plá pýcha s hříchem, mu pohrdlivě odpoví a omrazí jej smíchem. Ta zubožená lidu tvář, v ní němé bídy hlasy, jež denně zrak pne na oltář, na lepší čeká časy – to srdce zdrané od bolů, v němž zdravá šťáva krouží, zda za mzdu tvrdých mozolů kus lásky nezaslouží?

Patří do shluku

leknín, vodní, hladina, tůně, rákosí, tůň, vodník, rusalka, sítí, rákos

612. báseň z celkových 708

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Karel Leger)
  2. SVÝM PÍSNÍM. (Josef Václav Sládek)
  3. Asyl v lesích. (Alois Škampa)
  4. Černá tůně. (Jaroslav Vrchlický)
  5. XXII. Nic smutnějšího není (Jaroslav Vrchlický)
  6. Adagio. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Sestina v srpnu. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Romance o Černém jezeře. (Jan Neruda)
  9. Návštěva po roce. (Alois Škampa)
  10. KRAJINA. (Jan Červenka)