Černá tůně.

Jaroslav Vrchlický

Žala trávu vedle tůně, sychravý byl den; jak jí divně srdce stůně, v očích jaký sen! Vysoké kol stojí třtiny, jimi táhne sten, nad vlnami táhnou stíny, sem tam chumáč pěn. Tady splynou a tam hynou, okamžiku plen, v olší a vrb píseň línou jedno splývá jen. Její vzdech to! Jde tak z hloubi k chumáči těch pěn, k olším, jež tůň černou vroubí jako těžký sen. Divý bol ji svírá, dusí, nechá lnem být len, dolů, dolů, musí, musí, slyší z hloubky sten. Zná ten kvil, jím sama stůně, zná ten chumáč pěn... S plachtou zbyl srp vedle tůně – sychravý byl den.

Patří do shluku

leknín, vodní, hladina, tůně, rákosí, tůň, vodník, rusalka, sítí, rákos

68. báseň z celkových 708

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Karel Leger)
  2. SVÝM PÍSNÍM. (Josef Václav Sládek)
  3. BEZ LÁSKY (František Šimeček)
  4. Asyl v lesích. (Alois Škampa)
  5. Sen lásky. (Josef Václav Sládek)
  6. Sestina o životě duše. I. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Ve skalách pěšina... (Rudolf Richard Hofmeister)
  8. DOJMY A NÁLADY (František Odvalil)
  9. V skalách. (Jan Červenka)
  10. Vodník. (Ladislav Quis)