V květu lípy.

Jaroslav Vrchlický

Lípy v květu; opojivá vůně jejich kolem táhne, tajuplná, sladká, snivá rozvlnila noční vzduch; i v mé srdce, které práhne, balsám svého kouzla vlívá, toužím zas po době dráhné v oceán svých snů a tuch! Divná vůně! V moje snění vkrádá se jak sny o štěstí, jako v tonů rozvlnění Tvůj, milenko, sladký hlas! Co mi dýše? co mi věstí? Tklivý mír a zapomnění? Či máš, srdce, láskou kvésti novým jarem znovu zas?! Vyšla luna – stříbro její hraje v lípách v záři jasné, ty se kloní, ty se chvějí novou vůní tajemnou! Tichý bol v mém srdci hasne, mír tam jak v Tvém obličeji, když Tvé oči čarokrásné skláněly se nade mnou!

Patří do shluku

tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání

54. báseň z celkových 697

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XVIII. Oh! jak rád si vycházím v noci stín (Gustav Pfleger Moravský)
  2. Když šlo processí. (Xaver Dvořák)
  3. OKNA VEČER. (Adolf Brabec)
  4. Ty’s mně byla milá melodie (Jan Neruda)
  5. ZA ODLÉTLÝM SNEM. (Alois Škampa)
  6. PÍSEŇ. (Karel Václav Rais)
  7. XXXIV. Mluvím s tebou, noc je tichá, jdeš již spat? (Jaroslav Vrchlický)
  8. NA VLNÁCH (Josef Holý)
  9. SEN (Antonín Klášterský)
  10. Tenké zvonky klinknou, (Josef Holý)