ZA ODLÉTLÝM SNEM.

Alois Škampa

Jak sladká byla chvíle, když na tvé hrudi bílé jsem tiše, blaze snil! Co zbylo mi? – Jen touha, jen z růží vůně pouhá, jichž květ mne opustil... Jak tehdy zrak tvůj planul; jak dech tvůj žárem vanul; jak bouřil srdce tluk! Dnes marně ono štěstí chce lapit do svých zvěstí mé písně prázdný zvuk... A přec i ještě z dáli mne ve vzpomínkách pálí ten oka tvého blesk... Ó, čím byl spanilejším, tím tíž teď ukonejším svůj velký, pozdní stesk! Z té lásky, jíž jsem vzrůstal, mi na mých křídlech zůstal jen zlatý, skvoucí pel; jen zdání toho nebe, kam byl bych – maje tebe – i se svou písní spěl!

Patří do shluku

tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání

331. báseň z celkových 697

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. *   Tu hudbu noci, jíž jsme naslouchali, (Otakar Auředníček)
  2. Když šlo processí. (Xaver Dvořák)
  3. STROMY (Otokar Fischer)
  4. 66. Až též jednou mne ten trávník (Josef Kuchař)
  5. V STARÉ ALEJI. (Adolf Brabec)
  6. XVIII. Oh! jak rád si vycházím v noci stín (Gustav Pfleger Moravský)
  7. Na plesu. (Adolf Heyduk)
  8. Zase budu zpívat!... (Rudolf Richard Hofmeister)
  9. I. To hvězdou slétl anděl s nebes výše, (Josef Kuchař)
  10. XIV. Když touha v písni vane k ní, (Gustav Pfleger Moravský)