Z NEBE POSEL VYCHÁZÍ...

Xaver Dvořák

Ten sladký zvuk vám v hruď se smek’, cítíte na své tváři dech vlahý dávných vzpomínek, planoucích v svatozáři. Žijete svoji minulost a dětství vám se vrací, jako když přijde milý host, dnů šeď se z nitra ztrácí. A přijdou teskné rozpaky, byli jsme my táž bytost? tehdy jsme rostli v oblaky a dnes? i jme nás lítost! Pod střechu jak by rodinnou jsme přišli z dálky, zdá se, a nacházíme mladost svou v její naivní kráse. Tu chytne nás to za srdce, proč v dál jsme zašli vlastně? a vyznáváme přetrpce, jen zde jsme žili šťastně!

Patří do shluku

jaro, vzpomínka, mládí, květ, vesna, kvést, zkvétat, jarní, rozkvést, jeseň

489. báseň z celkových 680

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ČERVNOVÝ VEČER. (Karel Babánek)
  2. V RANNÍM SLUNCI. (Josef Václav Sládek)
  3. DĚTEM. (Adolf Bohuslav Dostal)
  4. III. Meditace. (Alois Škampa)
  5. PŘÍTELI Z ROZKOŠNÉHO KOUTA (Antonín Sova)
  6. JARNÍ. (Bohuslav Květ)
  7. SVÉ MATIČCE (Jaroslav Vrchlický)
  8. SVÉ ŽENĚ. (Bohuslav Květ)
  9. IV. Šestnáctiletému dítěti. (Josef Svatopluk Machar)
  10. Mlhy. (Adolf Heyduk)