SVÉ MATIČCE

Jaroslav Vrchlický

Ty milá, dobrá matičko, teď docela jsme sami, jen Bůh nad námi vysoko a jen tvé slzy s námi. My v cizině, ty v samotě jak smutná jabloň v poli; Ó těžko věru povědít, jak nyní život bolí! A těžko věru povědít, a jen tvé srdce ví to, kterak mi štěstí našeho i nadějí všech líto. A líto mi těch sladkých dob, jež prchnuly tak plaše, té střechy s hnízdy vlaštovic, kde kvetlo blaho naše. A líto mi té pohádky, již mladost nazýváme, i krajiny té přítulné, kde každý kámen známe. Teď propast v každé myšlence a vzdech ve každém slovu, a srdce jednu cestu zná, jen k otci – ku hřbitovu! Ty milá, dobrá matičko, teď docela jsme sami, jen Bůh nad námi vysoko a jen tvé slzy s námi...

Patří do shluku

jaro, vzpomínka, mládí, květ, vesna, kvést, zkvétat, jarní, rozkvést, jeseň

416. báseň z celkových 680

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Z NEBE POSEL VYCHÁZÍ... (Xaver Dvořák)
  2. II. Jak nebylo by to víc pravdou již, (Vladimír Frída)
  3. VII. VZPOMÍNKY. (Josef Kuchař)
  4. Útěcha. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Relikvie stáří. (Rudolf Bort)
  6. Tak jemně složit hnědou svou hlavu (Jaroslav Vrchlický)
  7. TERCINY KE CHVÁLE MINULÝCH DNÍ (Božena Benešová)
  8. Protivy. (Adolf Heyduk)
  9. PŘÍTELI Z ROZKOŠNÉHO KOUTA (Antonín Sova)
  10. SVÉ ŽENĚ. (Bohuslav Květ)