PROLOG.

Jaroslav Vrchlický

Je v duši kout, kde vždy je trochu vláhy, byť sebe těžší pouť životem byla, tam vždycky zpívá nota z mládí milá, nechť trn a hloží roste podle dráhy. A blažen, jemuž myšlénky a snahy ta božská vláha manou porosila, a blažší, kdo v boj, když mu chybí síla, se rozpomene na ten asyl záhy. Tam básník najde sebe v světa víru; co otřelo se o duši mu, všecko tam spadne jako bělmo v blahém tichu. Tam věčných květů dýchá vůni v míru a zpívá, byť i plakal jako děcko, jež v slzách tvář má, v očích záblesk smíchu.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

ježíšek, jesličky, betlém, jesle, jezulátko, herodes, oslátko, děťátko, vánoční, vánoce

248. báseň z celkových 267

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Štědrovečerní motivy. (Xaver Dvořák)
  2. Život zjeven jest. (Jan Pelíšek)
  3. Hračky. (Karel Babánek)
  4. Naděje. (Vilém Ambrož)
  5. I. Hosannah. (Jaroslav Vrchlický)
  6. RAJSKÁ LEGENDA (František Odvalil)
  7. VÁNOČNÍ PÍSEŇ (Jan Opolský)
  8. Juž kolébkou se stalo srdce mé, (Xaver Dvořák)
  9. XXXI. S prapory a fábory (Jaroslav Vrchlický)
  10. Srdce lidské. (Vojtěch Lešetický)