Sarkofagy.

Jaroslav Vrchlický

Jak bohů sochy skácené zde leží řad českých králů, oko v prázdno zírá, meč pádný ruka křečovitě svírá, lvi kamenní u nohou sen jim střeží. A světla paprsk přes tvář když jim běží, tu mramor chví se jako spící lýra, jim gloriola kolem hlav se sbírá, jak s měsíce když samé stříbro sněží. A venku zaznívají kladiv rány, ruch těžkých vozů, klopot denní práce, tam povždy jako druhdy lid je v potu. A v hluku tom ti mrtví spějí sladce, co svěží silou, láskou ku životu věk nový svoje otevírá brány.

Patří do shluku

petřín, ulice, nábřeží, hradčany, chodník, dlažba, svítilna, ulička, chodec, okno

241. báseň z celkových 552

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SONETY ZVÍKOVSKÉ. (Antonín Klášterský)
  2. LETNÍ NOC. (Pavla Maternová)
  3. STAVITELÉ MĚST. (Antonín Klášterský)
  4. NA CHRÁMU STUPNÍCH. (Antonín Klášterský)
  5. Jitro v městě. (Emanuel z Čenkova)
  6. Ekloga. X. (Jaroslav Vrchlický)
  7. MONTE CARLO. ( H. Uden)
  8. ZE SIENY. (Antonín Klášterský)
  9. Mnoho nocí tísní se na cestách svatebčanů, (Richard Weiner)
  10. Okno rozkřídlené nestejně, (Hermor Lilia)