Než začal jsem překládat „Ráj“.

Jaroslav Vrchlický

Za člunem tvým, ó mistře, dvojí říší jsem prošel juž, a ruka má se chvěje, tvé mystické a velké epopeje když poslední zpěv českým slovem píši. Z tmy pekla, až kde sladké větry dýší zemského ráje, prutem čaroděje mne vedla láska k tobě; v hvězdné reje zda síla křídel stačí v sféry vyšší? Jak v Beatrice tvojí úsměv sladký a v Světlo, před nímž cherub sílu ztrácí, smím zřítelnici pohroužiti stinnou? Jak druhdy Anděl opásal tě třtinou, já láskou k všem se opáši v té práci a myšlenkou, že jdu v svůj domov zpátky.

Patří do shluku

zářný, perla, opál, drahokam, duha, hvězdný, rubín, třpyt, rosný, hvězda

329. báseň z celkových 1127

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XLI. Panně Montserratské. (Xaver Dvořák)
  2. Hvězdy. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Poetika lásky. (Jaroslav Vrchlický)
  4. DĚDICOVÉ SV. GRALA (Jaroslav Vrchlický)
  5. VÁCLAVU DURYCHOVI (Antonín Klášterský)
  6. Stella lucida. (Xaver Dvořák)
  7. Lásko blažená. (Eliška Krásnohorská)
  8. ZPĚV V JESENI (Jaroslav Vrchlický)
  9. Z vidin šílence. (Rudolf Richard Hofmeister)
  10. Tvým věčně být! (Xaver Dvořák)