VÁCLAVU DURYCHOVI

Antonín Klášterský

Jakže? S verši Banvilla spojila jméno mé tvá jemná ruka, Banvilla, v němž všecko jest soulad hvězd, jas a hudba čarozvuká? Který jako čaroděj kyne v rej chaotický mlh a stínů a vše mění v luzný tvar, v třpyt a žár a jíl sprostý do rubínů? Jméno mé, jenž chudým jsem básníkem, na němž příliš zemská tíha, jemuž jenom ve snění v plameni Ideál se v dálce míhá? Jistě myslil’s, že ať květ mdlý jsem, bled, a on celou nivou pestrou, svojí láskou ke Kráse stává se duše má přec jeho sestrou. A měl’s věru pravdu v tom, jako strom, jehož listy slunce pijí, do celého vesmíra rozvírá duše má se poesii. A že tutéž lásku zřím srdcem tvým pláti stejném ve souzvuku, nelekám se snít, že nám Banville sám bratrsky by stiskl ruku.

Patří do shluku

zářný, perla, opál, drahokam, duha, hvězdný, rubín, třpyt, rosný, hvězda

732. báseň z celkových 1127

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Stella lucida. (Xaver Dvořák)
  2. ZPĚV V JESENI (Jaroslav Vrchlický)
  3. DĚDICOVÉ SV. GRALA (Jaroslav Vrchlický)
  4. Než začal jsem překládat „Ráj“. (Jaroslav Vrchlický)
  5. XLI. Panně Montserratské. (Xaver Dvořák)
  6. Hvězdy. (Jaroslav Vrchlický)
  7. XIV. Já prostý poutník v světa kruhu, (Jaroslav Vrchlický)
  8. MELODIE. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Mrakům. (Alois Škampa)
  10. III. „Jehož Jsi, Panno, porodila!“ (Xaver Dvořák)