Hesiod.

Jaroslav Vrchlický

Zřel velkou ženu státi ve svém snění; ač silou obří klenul se bok její skryt hnědých vlasů hustém ve ručeji, přec tváře nesla známky unavení. Plec sehnuta jak těžkou prací denní a svaly strhány se trapně chvějí, v zrak neznámých hvězd se jí svity lejí, jak soucit v porod věčný, věčné mření. I cítil v srdci vzpláti velkou lásku, a soucit nesmírný ho schvátil jemně, že byl by zlíbal každou její vrásku. Zpěv skřivánka jak nad zoraným polem jej zbudil – Kdo jsi? ptal se s těžkým bolem. Zjev prchnul již. Hlas neznámý děl: Země!

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

928. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Emanuel Miřiovský)
  2. Zvoleňská mýť a modříny husté; (Josef Holý)
  3. Neznámé, která byla podobna básníkově milé. (Bohdan Kaminský)
  4. Lásce. (Xaver Dvořák)
  5. BÁSNÍK. (Bohdan Kaminský)
  6. XL. Sní matička Věčnost zamlklá, (František Leubner)
  7. SIROTEK. (Stanislav Popelka)
  8. IN MEMORIAM. (Bohdan Kaminský)
  9. SVATÁ (Růžena Jesenská)
  10. V. „Jehož Jsi, Panno, v chrámě nalezla!“ (Xaver Dvořák)