Lásce.

Xaver Dvořák

Z bran edenu, kdy člověk smuten kráčel, proud slzí hořkých tvář mu tesknou smáčel, ty, dítě Božské, ve soucitu za ním vždy kráčela jsi s tichým usmíváním; kdy pot mu čelo smýval zkrvavený, ty stíralas jej měkkou dlaní ženy; kdy v klínu jejím umdlen odpočíval, tvůj sladký sen mu v truchlou duši splýval; tys tkala jej a v úsměv jeho děcka jsi vtělila zas kouzla ráje všecka. Ó družko věrná! Vždy nám stojíš k boku, žal tišíš v srdci, slzí perlu v oku, vzdech každý, který ňadrem bouřně zmítá, mře před tebou, tys září, která svítá nám za hrob ještě nekonečnou šeří – tvůj hymnus vítězný i věčnosť měří!

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

458. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Národní píseň. (Karel Babánek)
  2. Sladká balada dětská (Rudolf Medek)
  3. V. „Jehož Jsi, Panno, v chrámě nalezla!“ (Xaver Dvořák)
  4. Když se šeří... (Anna Simerská)
  5. PSÁNO NA VĚJÍŘ (Bohdan Kaminský)
  6. None (Emanuel Miřiovský)
  7. JEN JEDEN KVÍTEK. (Josef Václav Sládek)
  8. Příteli, který oslepl. (Bohdan Kaminský)
  9. LX. Ten věrný zrak, ten věrný zrak (František Leubner)
  10. Hesiod. (Jaroslav Vrchlický)