LX. Ten věrný zrak, ten věrný zrak

František Leubner

Ten věrný zrak, ten věrný zrak a na věky se zatměl! Nám hlídal sen a prvý krok, v tvém bolu slz jej kalil tok a pátravě tě vítal z cest, kde tolik prachu, kalu jest a kámen na krev raní, a v úsměvu plál vděkem, kdy ruku ti kdo podal, – mně zhasnul v chvíli ranní, kdy nebe bylo plno hvězd. Buď pevný muž a světem už jdi pevnou nohou rázně: proč v slzách růže v odkvětě i v zraku žen a dítěte i ve hvězd chvějném promyce, proč, ples kdy nemá hranice, či tísní hruď ti zmatky, jak život srdce hlodal, – i v očích smrti lékem proč hledáš oči matky, zrak věrný v lásce světice?

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

600. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PÍSEŇ ŽIVOTA (Karel Babánek)
  2. Národní píseň. (Karel Babánek)
  3. NOC. (Herma Pilbauerová)
  4. Z rumů. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  5. Dávno. (Růžena Jesenská)
  6. Úsměv všehomíra. (Jaroslav Vrchlický)
  7. None (Emanuel Miřiovský)
  8. Lásce. (Xaver Dvořák)
  9. POJĎ, POLOŽ HLAVU... (Růžena Jesenská)
  10. U nohou tvých... (Augustin Eugen Mužík)