1794.

1794.
Byl aristokrat. Věděl, proč se skrýval. Vycházel pouze, když se večer ztmíval, byl přestrojen, žil stále v spárech hrůzy. A konečně přec padl v spáry luzy, byl poznán, odzbrojen a vlečen k soudu, jak nebylo by krve dost, jež v proudu se valila a hrozila být moře. Byl odsouzen. Nes’ klidně svoje hoře, ni brvou nehnul, nezasmušil tahů. Jej obklopili na vězení práhu a smáli se mu: „Hle, žák Condorceta! nám unik’ jeho mistr, z toho světa si pomoh’ sám, nu aspoň máme žáka, za starého mladšího máme ptáka a zkusíme, zda stejně pěkně zpívá!“ [90] A odvlékli jej. Brzy vstříc jim kývá jak příšera v tmu trčíc guilotina. Jak v taktu dásně otvírá a spíná, tak v taktu dopadne a sletí hlava. Šel stále klidný. Kolem ztichla vřava a děsná nevěsta jej v náruč chytla, mžik brzy, blesku mih’ a hlava slítla. „Nu,“ pravil kdosi z koše zvedna hlavu a s úsměškem ji ukazoval davu, „pan filosof byl hlava chytrá, bystrá, a věrně papouškoval slova mistra, zda věříš ještě, my to zvědět chceme, že přijde doba, kdy smrt přemůžeme a nesmrtelni budem? Měj se k řeči!“ O hrůzo! hlava ve poslední křeči se zachvěla, a s děsem smrti v líci a s kalnou, potrhanou zřítelnicí, své otevřela s namaháním dásně a řekla: „Nevěřím, teď zřím to jasně!“ 91 Jaroslav Vrchlický
(Emil Frida) narodil se dne 16. února 1853 v Lounech. Gymnasium studoval v Praze a v Klatovech, filosofii v Praze. Rok 1875 – 6 strávil v Italii. Po návratu svém byl rok učitelem na ústavě učitelském, načež jmenován r. 1878 sekretářem české techniky v Praze, který úřad posud zastává. Mimo menší cesty po Čechách a Německu navštívil přispěním „Svatoboru“ roku 1882 Holandsko, Belgii a Paříž. Původní jeho spisy jsou: Lyrické: „Z hlubin“ 1875. – „Sny o štěstí“ 1876. – „Symfonie“ 1878. – „Duch a svět“ 1878. – „Rok na jihu“ 1878. – „Dojmy a rozmary“ 1881. – „Eklogy a písně“ 1880. – „Poutí k Eldoradu“ 1881. – „Co život dal“ 1882. – „Pantheon“ (ve prospěch národního divadla 6 vydání). Epické: „Epické básně“ 1876 (mezi nimi „Satanela“). „Vittoria Colonna“ 1877. – „Nové básně epické“ 1881 (mezi nimi „Pohádka o Merlinu“, „Pomsta Gnomů“ a „Pohádka o zlatém klíči“). – „Hilarion“ 1881. – „Mythy“ sv. I. 1879 („Legenda o sv. ProkopuProkopu“). – „Mythy“ svaz. II. 1881 („Eloa“). – Twardowski“ („Lumír“ 1880).
[92] Dramatické: „Drahomíra“ 1880 („Květy“ 1882, poprvé hráno 10/3 1882). – „Smrt Odyssea“ 1881 („Lumír“ 1883, poprvé hráno 21/6 1882). – „V sudě Diogena“ 1881 („Květy“ 1883, poprvé hráno 10/1 1883). Prózou: „Giacomo Leopardi“. Studie. – Různé studie literární a feuilletony v „Lumíru“ a „Národních Listech“. V díle „Čechy“ báseň úvodní a část Šumavy (královský hvozd). Překlady: Básně Viktora Huga 1874. – Básně Giacoma Leopardi 1876. – Poesie francouzská nové doby 1878. – „Kain“, báseň Leconta de Lisle 1880. Nové básně Victora Huga 1881. – Dante: „Božská komedie“ (Peklo, Očistec, Ráj) 1878 – 1882. – Hâfiz: Básně (společně s drem B. Košutem). Četné básně drobné z literatury francouzské, italské, anglické a německé. Třicet básnických děl za deset let! Ta báječná plodnost, kterou vyniknul Lopez de Vega nebo Calderon, přestává nám být báječnou, vidímeť ji se vyvíjet zrovna před očima; obdivuhodnou zůstává ovšem tam i zde. Třicet básnických děl, z nichž každé o sobě by stačilo, aby založilo jmeno básníka. Mezi nimi ovšem také některé překlady; ale lze říci: jaké! Za překlad Danteho jsou v pyšné německé litera- [93] tuře jistá jmena čestně zapsána provždy, representujeť překlad ten dobrou životní práci celého spisovatele – a Vrchlický vykonává takovou práci jen jakby mimochodem – nota bene mistrně ji vykonává! Třicet výborných šachovních tahů ohnivého hráče – a veškeří protivníci jsou šachmat! Mělť jich Vrchlický dost, protivníků těch; dnes ale básnické jeho individualitě neodpírá už nikdo rozměrů velkých. A my jsme toho určitého mínění, že Vrchlický v brzké době vynikne ještě mnohem, mnohem výš. Počíná nyní se zabývat s dramatem a jeví i v tom talent skvělý. Jakž jinak možno, než že velké české děje se svou úchvatnou, všeobecně lidskou tragikou, daleko mohutnější než veškeré děje starých národů, musí v té bohaté duši básnické obrodit se na díla, jichž síla křísivě zachvěje se národem a oslňujíc šlehne v šírý svět!
[94] OBSAH. Methusalah3 Soucit5 Moloch9 Tyrtaeus12 Stín16 Pouť Mohameda18 Andělé a holubi25 Hlas boha30 Smích33 Arnold de Citaux39 Giudicce della Rocca42 Cesta do Pekla45 Krvavý Egil48 Západ61 Svatý Beda a satan68 Večeře svatého Brandana70 Gavein73 Královna Ema77 Bligger Bič82 179490
E: jj + sf; 2004 [95]