Byl aristokrat Věděl proč se skrýval(J5f)
Vycházel pouze když se večer ztmíval(J5f)
byl přestrojen žil stále v spárech hrůzy(J5f)
A konečně přec padl v spáry luzy(J5f)
byl poznán odzbrojen a vlečen k soudu(J5f)
jak nebylo by krve dost jež v proudu(J5f)
se valila a hrozila být moře(J5f)
Byl odsouzen Nes klidně svoje hoře(J5f)
ni brvou nehnul nezasmušil tahů(J5f)
Jej obklopili na vězení práhu(J5f)
a smáli se mu Hle žák Condorceta(J5f)
nám unik jeho mistr z toho světa(J5f)
si pomoh sám nu aspoň máme žáka(J5f)
za starého mladšího máme ptáka(J5f)
a zkusíme zda stejně pěkně zpívá(J5f)
A odvlékli jej Brzy vstříc jim kývá(J5f)
jak příšera v tmu trčíc guilotina(J5f)
Jak v taktu dásně otvírá a spíná(J5f)
tak v taktu dopadne a sletí hlava(J5f)
Šel stále klidný Kolem ztichla vřava(J5f)
a děsná nevěsta jej v náruč chytla(J5f)
mžik brzy blesku mih a hlava slítla(J5f)
Nu pravil kdosi z koše zvedna hlavu(J5f)
a s úsměškem ji ukazoval davu(J5f)
pan filosof byl hlava chytrá bystrá(J5f)
a věrně papouškoval slova mistra(J5f)
zda věříš ještě my to zvědět chceme(J5f)
že přijde doba kdy smrt přemůžeme(J5f)
a nesmrtelni budem Měj se k řeči(J5f)
O hrůzo hlava ve poslední křeči(J5f)
se zachvěla a s děsem smrti v líci(J5f)
a s kalnou potrhanou zřítelnicí(J5f)
své otevřela s namaháním dásně(J5f)
a řekla Nevěřím teď zřím to jasně(J5f)