HRADČANSKÉ PALÁCE.

Jaroslav Vrchlický

Paláce staré, vrata erbů plna, vy zaprášená okna koutů všech, k vám darmo života se vzpíná vlna, neb v tříšti o vás láme se a ztichá, kde s kleneb, štítů, chodeb stará pýcha vyznívá v smutku akkordech... Čas kolem jde a nepočítá roků; o dveří z bronzu těžká klepátka snad utlouk’ se, když dobývat chtěl v skoku, co bylo zde a do budoucna plálo... však nedobyl – vše vidíš, jak tu stálo, zde času let jest – pohádka! Snad nový dědic zde jen ticho zruší, když po letech nastoupí majorát, v portrétech po zdích spatří dědů duši. Zda pochopí ji? – Nač se namáhati! Nač fantomy se ze snů burcovati? Po cestě bude dobře spát! Na nedoměrné měsíců pak řady se nehnou v oknech mrtvých rolety – Vrátného s panskou nic neruší spády, buď sklípnou si, buď taroky si hodí, a staré paláce... ať, jak chtí, časy chodí, spí stejně dnes jak před lety...

Patří do shluku

petřín, ulice, nábřeží, hradčany, chodník, dlažba, svítilna, ulička, chodec, okno

409. báseň z celkových 552

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. DVA VĚKY. (Antonín Klášterský)
  2. KYTKÁŘKA. (František Kvapil)
  3. Tichý dům. (Antonín Sova)
  4. SONETY ZVÍKOVSKÉ. (Antonín Klášterský)
  5. TICHÁ ULICE. (Antonín Klášterský)
  6. Krucifixu u vetešníka. (Jaroslav Vrchlický)
  7. KOUT MĚSTA (Antonín Sova)
  8. Stará sýpka. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Studie z mojí ulice. (Emanuel z Čenkova)
  10. STARÁ KAVÁRNA (Antonín Sova)