DVA VĚKY.

Antonín Klášterský

Jdu uličkami, v kterých vždy se stmívá, jak úzké jsou a jak s nich stáří kývá, pod zámkem a pod dómem s hrdou věží, kde naše sláva, stará sláva leží. Řad nízkých domů, šedý palác tady, je zamlklý jak opuštěné hrady, blíž portálu se modlí žebrák slepý, a na erb hnízdo vlaštovka si lepí. Arkýře, brány, podloubí tu stmělá, a do náměstí obrácená děla. Jak ticho, jak vzduch ze zahrad jde vonný! A tichem duní svatovítské zvony. Jdu blíže k řece. Z daleka mi šumí jak na pozdrav, jdu v hlavě staré dumy; jsem na mostě, pod ním se valí řeka, a za oko překvapeno těká: Sta štíhlých domů přede mnou se bělá, a na všech leží slunce záře skvělá, sta oblouků, sta věží se tam zdvihá, a holubů dav nad městem se mihá. Zpět pohlédnu za široký pás řeky. Tam naší slávy, tam i pádu věky, zde zář a ruch a živottam jen rovy. Buď požehnán, buď pozdraven věk nový!

Patří do shluku

petřín, ulice, nábřeží, hradčany, chodník, dlažba, svítilna, ulička, chodec, okno

8. báseň z celkových 552

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Můj domov. (Josef Svatopluk Machar)
  2. HRADČANSKÉ PALÁCE. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Zakletý zámek. (Jaroslav Vrchlický)
  4. TICHÁ ULICE. (Antonín Klášterský)
  5. HRADČANY V MLZE. (Antonín Klášterský)
  6. Ekloga. X. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Stará a nová Praha. (Antonín Sova)
  8. MUSÉE DE CLUNY. (Richard Weiner)
  9. EPIGRAM O BIBLIOTÉCE. (Emanuel Čenkov)
  10. SONETY ZVÍKOVSKÉ. (Antonín Klášterský)