BOJ S OSUDEM.

Jaroslav Vrchlický

S ním rvát se nikdy nebudu. Což vím, kdy propadám Osudu? Snad, jemuž jsem se vyhnul teď, byl pravý můj? – Kde odpověď? Ten, jenž nás potká, je vždy náš, ať nudou mřeš, ať touhou pláš? Či onen druhý snad byl tvým, a snad šel kol s tvým tajemstvím? Než plniti sud Danaid, se nechci rvát, chci klidně snít, se neptat, odkud ani kam... Můj pravý Osud přijde sám.

Patří do shluku

pivo, víno, mok, pít, sklenka, sklenice, pohár, sud, číše, vypít

360. báseň z celkových 715

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. O nechte mne v mé hospůdce (Jan Neruda)
  2. REQUIEM. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Číše. (Stanislav Kostka Neumann)
  4. DIALOG III. (Karel Hugo Hilar)
  5. Druhý list Ahasvera královně Semiramidě po desíti letech. (Jaroslav Vrchlický)
  6. O CHVILKU POZDĚJI (Božena Benešová)
  7. NERUDA V JINÉM SVĚTĚ. (Antonín Klášterský)
  8. Conditio, sine qua non. (Antonín Koukl)
  9. Alespoň líznout. (Hynek Grunert)
  10. XXVIII. S divným kmochem v krčmě lesní (Jaroslav Vrchlický)