Tu píseň opakuj mně tak jest milá(J5f)
mých vášní jak by moře rozpoutané(J5f)
i láska má mé mládí promrhané(J5f)
má poesie v ní se zrcadlila(J5f)
Tu píseň opakuj A ona vstala(J5f)
v svém bílém šatě jenž jí vlál kol ramen(J5f)
než dívce spíš se duchu podobala(J5f)
jenž v noci nazved náhrobní svůj kámen(J5f)
A sedla k pianu a nad klávesy(J5f)
se jako motýl její ruka mihla(J5f)
za písní její zpět má duše tíhla(J5f)
já viděl domov slyšel rodné lesy(J5f)
A ona hrála Štěstí sny o mládí(J5f)
Já viděl zase park ten zasmušilý(J5f)
kde luny paprsk padá na kapradí(J5f)
kde bříza s olší nad vrbu se chýlí(J5f)
kde za večerů noci červencové(J5f)
tmou neproniklou propletených snětí(J5f)
jak zlatý dešť roj třpytných brouků letí(J5f)
kde porouchané sochy mramorové(J5f)
v svých rukou drží staré prázdné vásy(J5f)
kam jeseň s deštěm svadlé listí hází(J5f)
kde veverka se houpá na haluzi(J5f)
květ čilimníků s květem bílých hlohů(J5f)
kde splítá větve by ti bránil v chůzi(J5f)
kde zpívá pták a voní květ jen bohu(J5f)
kde i ta srna která je tu doma(J5f)
jen bázlivě se blíží ke prameni(J5f)
kde v myšlénkách se bojíš pohnout rtoma(J5f)
bys přírodu snad nevyrušil v snění(J5f)
kde pevně věříš při měsíčném světle(J5f)
že najada se k zřídlu plaše blíží(J5f)
i kapradí že zlatem hoří zkvětlé(J5f)
a nebe s hvězdami se k zemi níží(J5f)
A ona hrála Lásko tuchy klamy(J5f)
Byl večer po bouři tak vonný smavý(J5f)
na známé lávce seděli jsme sami(J5f)
květ jasmínu se vinul jí kol hlavy(J5f)
on vůní těžký ona myšlénkami(J5f)
A každý list se děšťnou vláhou lesknul(J5f)
vzduch jasný byl a rosa hrála v mechu(J5f)
kdes v dálce smutně skalní holub stesknul(J5f)
Já ruku její do svojí vzal v spěchu(J5f)
a prosil svoje vlasy rozpuštěné(J5f)
by nechala přes moji hlavu splývat(J5f)
než hvězdný závoj noc nad námi sklene(J5f)
bych směl se v její velké oko dívat(J5f)
a prosil Leč v tom divý ton a cizí(J5f)
vpad v melodii z dum jsem zvednul čelo(J5f)
Jak v klavíru to děsně zahučelo(J5f)
Kol zachvěla se jizba strop i stěny(J5f)
jak srdce když v něm každá naděj mizí(J5f)
To praskla struna Píseň nedohrála(J5f)
a klesla zpět nakloníc hlavu v snění(J5f)
na bílou ruku šat jí spadl s ramen(J5f)
než dívce spíš se duchu podobala(J5f)
jenž spouští za sebou svůj hrobní kámen(J5f)
Ji dojalo též prasklé struny chvění(J5f)
a mně tak bylo ne jak struna pouhá(J5f)
leč jak by mukou puklo srdce ženy(J5f)
A stará ve mně vzbudila se touha(J5f)
a staré vzpomínky se nesly hlavou(J5f)
jak jedno srdce vášní spornou vřavou(J5f)
se zachvělo a puklo v divé tísni(J5f)
jak tato struna pod mé lásky písní(J5f)
Ó musila to býti píseň divá(J5f)
že zachvělo se v bouřném jejím víru(J5f)
tvé útlé srdce holubičko snivá(J5f)
a puklo jak ta struna na klavíru(J5f)
Ó musila to býti píseň děsná(J5f)
že letla za mnou k idealů výším(J5f)
že mladosti mé zbudila mne ze sna(J5f)
že v pustých nocích svých ji posud slyším(J5f)
Ó musila to býti píseň hrozná(J5f)
že po letech mi slzy v oko nutí(J5f)
že po letech v ní s hrůzou srdce pozná(J5f)
že klam jest vše a trud a zahynutí(J5f)
Ó nyní chápu rozkoš Don Juana(J5f)
ký ples ta srdce v objetí své lákat(J5f)
a když jsou v prachu drze pošlapána(J5f)
jich stopy líbat hořce pro ně plakat(J5f)
ó nyní chápu lože Marketčino(J5f)
když Faust uviděl proč se zachvěl bázní(J5f)
proč věčně kypí v duších lásky víno(J5f)
proč pod šedinou ještě srdce blázní(J5f)
Nad vášně potupou vy holubice(J5f)
hasnoucí hvězdy pošinuté z dráhy(J5f)
ó srdce žen vy citů popelnice(J5f)
vy zřídla plná útěchy a vláhy(J5f)
vy smírčí oltářové našich hříchů(J5f)
vy prasklé struny na klavíru boha(J5f)
svět hodí vám jen halíř svého smíchu(J5f)
za vaši lásku pošlape vás noha(J5f)
A vy jen jste ta oběť neustálá(J5f)
jež v celém světě ku Pánu se vznáší(J5f)
z vás také lásky žhoucí plamen sálá(J5f)
že neví bůh jak zplatit lásku vaši(J5f)
Tak snil můj duch a prasklé struny chvění(J5f)
v něm stále znělo trpkou beznadějí(J5f)
A ona hlavu na mne kladla v snění(J5f)
a hořké slzy tekly přes tvář její(J5f)